Adam Mišík: Být za hvězdu? To bych lidi štval
"Na ty dva dny asi nezapomenu," usmívá se sedmnáctiletý hudebník a herec Adam Mišík, když mluví o natáčení klipu k prvnímu singlu Tvoje světy. Venku už má ale celou desku Parfém, na níž se podílel i autorsky. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, proč se album rozhodl nazpívat česky a co se mu líbí na práci Tomáše Kluse nebo Karla Gotta.
Nedávno jsi, Adame, vydal první desku, ale jsi také herec, máš za sebou několik divadelních, filmových i seriálových rolí, další filmy točíš. Která poloha je pro tebe dominantní?
Kombinuji to. V současné době točím film, ale hudba je intenzivnější. Rád bych se vyvíjel ve všech směrech. Pokud budu mít šanci dělat toho co nejvíc, budu jenom rád. Nechci se nijak vyhraňovat.
Ve filmu Kráska v nesnázích jsi byl v sedmi letech při natáčení poměrně drsných scén, v nichž postava Ani Geislerové tvoří dost hysterickou atmosféru. A také souloží. Vzpomínáš si, jak jsi to v tom věku vnímal?
Vnímal jsem to v pohodě, chápal jsem, co se děje. Věděl jsem, že to je film a že to tedy není skutečnost. Pamatuji si na jednu sexuální scénu Ani Geislerové s Romanem Luknárem, při které si s Míšou Mrvíkovou zacpáváme uši. Tehdy nám lidi ze štábu řekli, že to máme udělat proto, že ve filmu táta vrtá vrtačkou. Nechtěli nám říct na rovinu, co se tam děje.
Poslechněte si Adama Mišíka v Youradiu
Momentálně se připravuješ na natáčení filmu Zatím dobrý o bratrech Mašínech…
…což beru jako zásadní životní roli. Jde o jednu z nejdůležitějších událostí naší historie a rozhodně si zaslouží být zfilmovaná. Jsem rád, že toho mohu být součástí a že mám šanci ztvárnit postavu Josefa Mašína.
Co si o té události myslíš?
Četl jsem knižní předlohu, je to velmi kontroverzní téma. Chápu to tak, že byl válečný stav a ve válce se dějí věci, se kterými z hlediska dnešní morálky nemusíme souhlasit. V té době ale byla válka, lidé se popravovali a oběti musely přijít na obou stranách. Dalo by se tedy říct, že stojím za Mašíny.
Mluvili jsme o filmu, budeme mluvit o hudbě. Kromě toho ale taky tancuješ.
Chacha, to bylo hodně dávno. Pořád mě to baví, ale už netancuju.
S touhle dovedností ale pořád pracuješ.
To ano, třeba v klipu k písničce Tvoje světy mám takový taneční moment. Začal jsem tancovat na základě pozorování Michaela Jacksona. Když mi bylo asi jedenáct let, trávil jsem čtyři hodiny denně před zrcadlem tím, že jsem kopíroval jeho pohyby. Udělal jsem si tak základní taneční průpravu, ze které čerpám dodnes. Učil jsem se tancovat sám, na kurzy jsem začal chodit až později.
Původně jsi mluvil o tom, že část desky bude v angličtině, nakonec vsadil jen na češtinu.
Chtěl jsem, aby písničky na Parfému (přečtěte si recenzi desky) měly na posluchače dopad i v tom směru, že budou rozumět textu a tím pádem se s nimi budou moci lépe ztotožnit. Moje okolí, hlavně producent, mě přesvědčovalo o tom, že čeština je v tomhle směru zásadní. Anglické věci si můžu udělat později, ale tohle je debutová deska, kterou lidi musí přijmout, pochopit a musí se s ní ztotožnit. Jazyková bariéra je problém, takže proto jsem vsadil na češtinu.
V létě máš dost nabitý program. Baví tě živé hraní?
Láká mě živě hrát. I když dělám pop, baví mě prezentovat ho s živou kapelou. Nechci hrát po diskotékách na half playback, dvakrát do roka křtít kalendáře v obchoďácích. Chci jezdit živé festivaly. Líbí se mi, jak to dělají Mandrage nebo jako to dělali Nightwork. Jsem ve stádiu, kdy se potřebuju vyhrát, hodně koncertovat a co nejvíc se přiblížit lidem. U nás – na rozdíl od zahraničí – moc nefunguje kult hvězdy. Jakmile se tu člověk začne vzdalovat lidem, ztrácí je. Dobře to podle mě dělá Tomáš Klus nebo Karel Gott. Slezou z pódia a tři hodiny si povídají s fanoušky, podepisují se jim, fotí se s nimi. Česká mentalita je v tomhle velmi specifická, lidi u nás vyžadují, aby jim byl člověk blízko.
To zní, jako by tě kontakt s fanoušky obtěžoval.
Vůbec ne. Cítím, že to tak má být. Asi by mě ani nebavilo hrát si na hvězdu.
Ve tvých videoklipech hodně funguje product placement, vidím, že i teď při rozhovoru máš kolem krku sluchátka od Sony stejně jako v klipu k Tvým světům.
Chci dělat dobrou muziku a k ní patří kvalitní videoklipy. Na ty člověk potřebuje mít prostředky. Jsem rád, že mě firmy Sony nebo Aquilla v tomhle ohledu podporují. Sony mě vlastně podporuje od samého začátku, ještě když jsem neměl venku vůbec nic, nakopla mě. Bez nich by nebyla deska ani klip.
Je vůbec hudební průmysl, hudební mainstream, schopný se bez product placementu obejít?
Myslím, že bez této formy sponzoringu bychom se dnes asi neobešli. Můžeš natočit klip za menší náklady, ale stejně si musíš půjčit dobrou kameru, světla a další věci, které zadarmo neseženeš. Jsem rád, že mi někdo finančně pomáhá.
Tvoje světy jste točili venku, video k písničce Já nechci víc uvnitř. Co byl pro tebe větší zážitek?
Chtěl jsem klipy udělat odlišně. Tvoje světy pro mě byly hrozně kouzelné. Jeli jsme do přírody, strávili jsme dva dny v lese a bylo to… prostě kouzelné (usmívá se). Byl to zároveň můj první klip, na tyhle dva dny asi nikdy nezapomenu.