ABBA a Pink Floyd – nostalgie v pompézním kabátě

Je to dávno, kdy se rozpadli legendární Pink Floyd. Švédský disco zázrak sedmdesátých let, skupina ABBA – stejný případ. Nic podobného jako deska Dark Side Of The Moon už nevznikne, nikdo už nepřemluví slavnou švédskou čtyřku, aby pokračovala. A tak koncertní sály plní jejich klony. V první polovině února viděli diváci v pražské Tesle aréně dva takové projekty, The Australian Pink Floyd Show a ABBA The Show.

Pořadatelé hudebního programu pražské hokejové arény zřejmě dospěli k názoru, že zima přeje nostalgii a hudebním návratům. Po světově proslulém revivalu britských Pink Floyd (2.února) tu měli včera fanoušci další reinkarnaci, tentokrát skupiny ABBA. Při pohledu na plakáty, lákající na povstání fénixe z popela v přímém přenosu, nešlo uniknout pochybnostem. Nezachází tato troufalost za hranice dobrého vkusu? Jistě, takový Mozart se ve světových koncertních síních také hraje, i když už mezi námi není přes dvě století. Jenže při poslechu jeho melodií nevidíme filharmonický orchestr v dobových kostýmech a bílých barokních parukách. Naproti tomu součástí choreografie obou revivalů je přísná dobová stylizace. Něco jako oživování vojenské historie, když její příznivci znovu bojují u Slavkova…

Waterloo v podání "skoroABBY"

Proč fanoušci výskali
Letos je tomu přesně třicet let, kdy světlo světa spatřila kompozičně velkolepě pojatá deska The Wall (1979). Nebylo tedy divu, když The Australian Pink Floyd oznámili, že jako poctu zahrají kompletní album opět naživo. Vábení fungovalo. Tesla aréna se zaplnila nedočkavými hudebními pamětníky i jejich rodinnými příslušníky. Ale když se z dramaticky potemnělého pódia vynořila floydovská armáda s úvodní skladbou In The Flash, přece jen jste přes potlesk cítili jisté napětí. Opravdu to bude znít stejně? Skupina, která hraje hity Britů už přes dvacet let, zadusila obavy davu hned zkraje. Kdybyste zavřeli oči a jen poslouchali, těžko byste v tónech a aranžmá rockové opery našli sebemenší rozdíl. A zdálky to i stejně vypadalo. Hudební příběh o sterilitě moderní společnosti doprovázela v pozadí projekce sekvencemi z filmu The Wall (1982)i vlastními animacemi, plnými symbolismu. Hlasové rozpětí hlavního zpěváka Iana Cattella obsáhlo rozmanité polohy všech vokálních úseků dlouhého pásma „zdi“. Dojemné bylo jeho divadelní přehrávaní alegorických písní.A tak potěšení fanoušci výskali! Teď už pochopíte hudebníka Davida Gilmoura, když australské kolegy chválil…

Podívejte se na kopie Pink Floyd

Co diváci vůbec neřešili
Neméně velkolepě pojaté představení ABBA The Show sledovala včera ještě větší návštěva. Vzhledem kpřístupnosti chytlavých hitů to ani nepřekvapilo. Navíc revival, složený z londýnského Národního symfonického orchestru a dvou tehdy stálých hostů na koncertech originální ABBA, Ulfa Anderssona (saxofon) a Janne Schaffera (kytara), předcházela dobrá pověst. Koncert připomínal televizní estrádu. Roli uvaděče zastal dirigent Matthew Freeman, který připomněl vítězství švédské skupiny v soutěži Eurovision s písní Waterloo i úplný konec, symbolizovaný skladbou The Winner Takes It All. Podpatky, „zvonáče“, abbovské kostýmy,  nic tu nechybělo. Byli jsme svědky stejného jevu jako u Australian Pink Floyd: divákům bylo úplně jedno, že to nejsou pravé idoly. Jejich kopie sklidily stejné ovace jako originály před třemi desetiletími.

 

Vkusné, či nevkusné? Ani v jednom případě lidé takové dilema zjevně neřešili. Byli prostě šťastni, že mohli ještě jednou slyšet svou oblíbenou hudbu živě a s plnou parádou.

The Australian Pink Floyd Show
2. února 2009, Praha, Tesla aréna

ABBA The Show
12. února 2009, Praha, Tesla aréna