7 přesvědčení, která vás limitují a kvůli kterým stagnujete

Lucie Bryndová

Máte pocit, že se nemůžete hnout z místa? Nedaří se vám dosáhnout vytoužených cílů a pořád jen sledujete a hodnotíte ostatní? Zakopaný pes možná bude ve vašem vnitřním nastavení. Co patří mezi nejčastější přesvědčení, která sužují řadu těch, kteří si příliš nevěří? Tady je sedm nejčastějších.

  1. Pokud nemám pro něco vrozený talent, měl/a bych dělat něco jiného. Toto přesvědčení je jedním z nejhorších a je důležité ho překonat, abyste se mohli hnout z místa. Lidé, kteří jsou přirozeně dobří v tom, co dělají, zpravidla dosahují úspěchu mnohem rychleji než ti, kteří se jen snaží tvrdě dřít, aniž by k té činnosti, kterou vykonávají, měli blízko. To je pravda. Vrozený talent pro něco může být skvělým odrazovým můstkem, ale jen to nestačí. Podstatné je také nadšení a láska pro to, co děláte.
  2. Jestli změním směr a nebudu dělat to, co bych dělat měl/a, nezasloužím si uznání ani úspěch. Často se stává, že se necháte strhnout tím, co dělají druzím a jejich úspěchy a je přirozené, že se je snažíte napodobovat. Ale to, že se v něčem daří vašemu kamarádovi nebo kamarádce, ještě neznamená, že to půjde i vám.
  3. Za každou cenu se musím vyrovnat s tím, co nesnáším, protože jedině tak mé okolí uvidí, jak tvrdě pracuji. Samozřejmě se asi v každé profesi nebo například při studiu školy stává, že se najde nějaká činnost, která vás zrovna netěší, nebaví vás a doslova vás dohání k šílenství. Ukázat, že se toho nebojíte, je fajn, ale nemusíte z toho na oko dělat tu nejlepší věc. Prostě klidně přiznejte, že vás to otravuje, ale snažte se to dokázat hlavně pro sebe. Ne pro ostatní.
  4. Nic nedokážu, protože jsem se narodil/a na špatném místě a nikdo mi nechce dát šanci. Jedna věc je uznat, že se zrovna právě nenacházíte v nejlepší situaci. Na světě si lidé nejsou rovni, tak to prostě je. Smiřte se s tím. Ale dělat ze sebe chudáka a stavět se neustále do role oběti nikam nevede. Neustále obviňovat své okolí ze svých vlastních nedostatků, aniž byste s tím sami něco udělali, je hrozně jednoduché. Příležitostí ke změně je nespočet.
  5. Nevypadám jako model/ka, nemám charisma ani nadání, abych si zasloužil/a víc, než mám. Úspěch není něco, co si zasloužíte na základě nějakých nereálných mantinelů. Nemusíte být obdivováni polovinou planety, abyste mohli vytvořit něco smysluplného a krásného, co obohatí vás i vaše okolí. Radujte se z obyčejných věcí a maličkých úspěchů, které nejsou závislé na nějakém subjektivním názoru někoho jiného.
  6. Nikdy nemohu jít za hranice svých možností, protože je příliš riskantní vydat se za komfortní zónu. To je ten největší nepřítel, se kterým musíte chtě nechtě skoncovat. Jestli nikdy nevystoupíte z komfortní zóny, protože se obáváte, co by mohlo nastat, kdybyste to udělali, pak vás bude strach ovládat po zbytek života. Když děláte vše jen napůl, pak se nikdy nic nezmění a nezlepší.
  7. Mé štěstí se odvíjí od momentálně dosažených cílů a toho, kolik lidí má rozhodnutí považuje za správná. Vkládáte do své budoucnosti velkou naději? O to víc vás to pak stresuje. Nechte věci jen tak plynout a příliš se neupínejte na výsledek. Může vás to pak hodně zklamat. Když tomu nebudete přikládat takovou váhu a vše dopadne skvěle, pak budete mít skutečně co slavit. A řešit, kdo považuje vaše kroky, které ve svém životě podnikáte, za správné, je dalším krokem zpět. Dělejte, co dělá šťastnými vás. Ne vaše rodiče, prarodiče nebo partnery.