19 každodenních lží, které všichni tolerujeme
Děláme se tak trochu lepší, než jsme. Jemně si zalhat pomáhá v posilování sebevědomí. Nejlepší na tom je, že i když lež každý pozná, nikomu to nevadí. Znamená to, že nakonec nemá krátké nohy? A máte to taky tak?
- “Měla jsem v životě jen dva kluky.” – Říká slečna, kterou můžete v baru vidět v objetí dvakrát týdně pokaždé s jiným chlapcem.
- “Sportuju 5x týdně.” – Tvrdí korpulentní dáma nad dortíkem se šlehačkou.
- “Pošlu ti ten mail obratem, maximálně do pěti minut.” – Hláška šéfovi v práci. Zní to samozřejmě lépe, než pošlu ti to za půl hodiny.
- “Za oblečení skoro vůbec neutrácím.” – Je to vidět na fungl nových značkových hadřících.
- “Budu připravená za 10 minut.” – Pánové, kteří tomuto výroku uvěří, pak naštvaně čekají u dveří další desítky minut.
- “Můžeš mi věřit, nikomu to neřeknu.” – Ha ha.
- “Je mi 27.” – V přítmí diskotéky to zachovalému padesátníkovi “téměř” sblaznejete.
- “Nevěděl jsem, že do první třídy je třeba zvláštní jízdenka.” – Jako opravdu?
- “Tak strašně bych chtěl být s tebou, abych ti pomohl.” – No a proč s ní tedy nejste?
- “Ne, ne vůbec mě nerušíš.” – Povzdych v hlase naznačuje pravý opak. Opruz.
- “Ne, ne vůbec mi nevadí, že mi voláš ve tři ráno.” – Viz bod 10.
- “Noc s tebou byla úžasná.” – Asi nebyla, když se vám už nikdy neozve.
- “Ahoj, určitě si musíme zavolat a potkat se.” – Oba dva, kteří se takto náhodně potkají na ulici, vědí, že si nezavolají a nepotkají se.
- “Nežárlím.” – Jasňačka.
- “Nenosím make-up.” – To víte že jo.
- “Nebarvím si vlasy.” – To vykládejte někomu jinému.
- “Ve škola jsem byl jedničkář.” – A ty hrubky, za ně může kdo?
- “Promiň, všimla jsem si tvé SMSky až teď.” – Jinak ale kontrolujete telefon každých 30 sekund…
- “Moc ti to v těch šatech sluší.” – Po této větě je doma větší klid.