Příběhy sériových vrahů: Albert Fish zabil a snědl desetiletou dívku, jejím rodičům pak detailně popsal, jak chutnala

Redakce
7. 8. 2017

Šedý muž, Brooklynský vampír, Vlkodlak z Wysterie, Boogy Man, Měsíční maniak... Pod všemi těmito přezdívkami se skrývá jeden z nejzvrácenějších sériových vrahů americké historie, znásilňovač a kanibal Albert Fish, který za svůj život údajně zabil přes sto dětí.

Prý měl „minimálně jedno dítě z každého státu“. Hamilton Howard „Albert“ Fish proslul jako jeden z nejšílenějších amerických vrahů, i když mu u soudu prokázali pouhé tři vraždy. On sám tvrdil, že znásilnil, umučil a snědl víc než stovku nezletilých, to se ale pravděpodobně jen chvástal. Na svoje činy byl nesmírně hrdý a u výslechů se vyžíval v detailních popisech toho, co provedl…

Narodil se roku 1870 do rodiny s bohatou historií psychických poruch a nemocí. Jeho otec byl o 43 let starší než matka a když bylo Albertovi pět let, zemřel na infarkt. Albert musel jakožto nejmladší z dětí do sirotčince. Tam ho téměř okamžitě začali šikanovat, mladý hoch ale velmi rychle zjistil, že si výprasky a fyzickou bolest jako takovou nesmírně užívá. Ve dvanácti se Fischova matka zmohla na dobré pracovní místo a syna si vzala k sobě, to už ale vnímal svět úplně jinak než ostatní. Udržoval vztah s o pár let starším chlapcem, který ho seznámil s nejrůznějšími sexuálními praktikami – naučil ho například pít moč nebo pojídat výkaly a u toho se ukájet.

Fish v pubertě většinu voleného času trávil v lázních, kde pozoroval nahé muže. Jeho oblíbenou kratochvílí také bylo vyhledávat v inzerátech adresy neznámých žen a posílat jim obscénní dopisy. Kolem dvaceti let se začal živit jako prostitut, jeho cílem ale bylo dostávat se lépe k mladým zoufalým mužům, které s oblibou znásilňoval. V té době mu matka domluvila sňatek s patnáctiletou Annou Marií Hoffman, se kterou Fish zplodil celkem šest dětí. Minimálně polovinu z nich podle všeho od útlého věku zneužíval.

Znásilňování dětí a především chlapců mladších šesti let ale bylo to, na co se šílený muž hlavně zaměřil. Po návštěvě muzea voskových figurín byl navíc fascinován sebepoškozováním a mrzačením intimních partií. Když ho o mnoho let později policie zatkla a dělala mu rentgen, v jeho útrobách našli tucet jehel a špendlíků, které si muž do sebe sám zavedl a nechal je tam.

Do vraždění se naplno pustil někdy kolem roku 1920. Vybíral si postižené jedince nebo Afroameričany, protože, jak později prohlásil, „předpokládal, že nebudou nikomu chybět“. Na své oběti používal sadu, které přezdíval Pekelné nástroje. Nosil ji v koženém kufříku a skládala se ze sekáčku na maso, malé pilky a řeznického nože. Nikdo neví, kolik lidí umučil a zabil. Jeho nejznámější vraždou, která nakonec znamenala jeho dopadení a uvěznění, ale byl únos a zabití desetileté Grace Budd.

Na fotografii: Grace Budd (vpravo) se sourozenci.

25. května 1928 si Fish v novinách přečetl inzerát osmnáctiletého Edwarda Budda, který hledal práci, a hned se rozhodl, že ho „uloví“. Vydávajíc se za farmáře a maskován falešným jménem se s Edwardem sešel a slíbil mu práci, několikrát pak ale poslal telegram, ve kterém oddaloval datum Edwardova nástupu. Nakonec už to Edwardovým rodičům začínalo být podezřelé, a tak se Fish s rodinou osobně sešel. Právě tehdy poznal Edwardovu mladší sestru Grace a jeho cíl se okamžitě změnil.

Ještě téhož dne přesvědčil Graciny rodiče, aby ji s ním nechali jít na oslavu vymyšlené neteře. Buddovi to zřejmě povolili proto, aby si nerozhádali někoho, o kom si mysleli, že nabídne kvalitní budoucnost jejich synovi. Dívka s Fishem nedobrovolně odešla a pak už se domů nikdy nevrátila. Nešťastní rodiče se v průběhu let se ztrátou milované dcery smířili, ale v roce 1934 přišla strašlivá rána – ve schránce našli anonymní dopis, z jehož obsahu se jim zježily všechny chlupy na těle.

Pisatel líčil příběh svého kamaráda, kapitána Johna Davise, který žil nějakou dobu v Číně. Tam prý je zvykem, že osiřelé děti do věku čtrnácti let jsou kradeny z ulice a prodávány řezníkům na maso. Tento John, jehož existence se nikdy neprokázala, se do lidského masa tak zamiloval, že ho jedl i po návratu do USA. O jeho lahodné chuti básnil tak, že to autor dopisu musel vyzkoušet. Dále je v dopise vylíčen oběd u Buddových, během něhož se Fish s rodinou seznámil. Posléze vrah popsal, jak malou Grace odvedl do prázdného domu, svlékl se a překvapil ji. Ona se vyděsila a chtěla utéct, silnější muž ji ale povalil na zem a uškrtil ji. „Jak vláčné a sladké bylo maso z její prdelky, když jsem jej upekl v troubě. Trvalo mi celkem devět dní ji celou sníst. Na závěr bych vás, má drahá paní Buddová, chtěl ujistit, že jsem Grace neznásilnil. Vaše dcera zemřela jako panna, můžete být klidná,“ tak zní poslední věta děsivého listu.

Buddovi okamžitě utíkali na policii, která dopis prozkoumala. Byl psán na hotelovém papíře a v kombinaci s fyzickým popisem Fishe kriminalistům trvalo ho vystopovat jen několik dní. Po dopadení se Fish z vraždy vůbec nevymlouval. Soud se zvrhlým násilníkem začal roku 1935 a Fish skončil na elektrickém křesle nejen za vraždu Grace, ale i dalších dvou dětí. Policisté mu chtěli dokázat ještě šest dalších obětí, to se jim ale nepodařilo.