Dům Amityville: Podle událostí, které se v něm staly, byl natočen snímek 3:15 zemřeš. Přečtěte si hrůzostrašnou historii
Dům Amityville se nachází na pobřeží Long Island na severovýchodě USA. Roku 1975 se do něj přestěhovala rodina Lutzových. Geroge a Kathy Lutzovi se vzali ten samý rok v červenci a společně začali i s Kathyinými dětmi hledat místo, kde by začali společně žít. Vyhlédli si právě tuto dvoupatrovou nemovitost. Byla postavena v holandském kolosálním stylu již v roce 1924. Patřil k ní i bazén a přístřešek pro loďky, protože se nacházela na břehu kanálu, který vedl k moři. Navíc cena byla více než přívětivá - 80 000 dolarů. Nebylo divu. Hned na začátku je makléř totiž upozornil, že se v domě před rokem staly hrůzné věci. Jaké?
13. listopadu roku 1974 se do místního baru dopotácel Ronald DeFeo a začal křičet: „Musíte mi pomoct, moji rodiče byli zastřeleni!” Hosté z baru okamžitě vstali a šli na místo. Pohled, který se jim v Amityville naskytl, byl hrůzostrašný. Jeho rodiče a čtyři sourozenci byli do jednoho mrtví. DeFeo je měl pouze najít, ale postupem času si jeho tvrzení začala protiřečit. Nakonec se k vraždám doznal, ale přesto měnil některé výpovědi.
Mnoho věcí nebylo doteď vysvětleno. Uvedl, že ho prý k činům donutily tajemné hlasy obětí. Údajně slyšel v hlavě, jak proti němu kují pikle, spřádají plány. Zbraň mu měla dát do ruky žena v kápi, a jak začal střílet, nešlo to zastavit. Vraždy se musely stát neuvěřitelně rychle za sebou. Záhadou je, jak to, že se nikdo, včetně sousedů nevzbudil, puška kalibru 35 Remington, kterou bylo zabíjeno, je totiž poměrně hlučná…
I přes toto varování to novomanžele Lutzovi neodradilo a dům s kompletním vybavením koupili. A začaly se dít věci. Dům si nechali posvětit katolickým farářem. Z pokoje, který dříve byl ložnicí, vycházel mužský hlas, který je vyháněl slovy: „Vypadni!” Knězi se údajně při dalších návštěvách vytvořili na prstech puchýře připomínající stigmata. George Lutz se začal probouzet vždy v čase, kdy došlo k oněm výše popsaným vraždám. Cosi ho za tmy vyhánělo k přístřešku pro lodě, který po nocích hlídal. Z tohoto místa se pak šířily roje much. Kathy pak měla děsivé noční můry, ve kterých stále prožívala onu vražednou noc a probouzela se s otoky na krku, jako by ji někdo škrtil. Ušetřeny nebyly ani děti. Usínaly v poloze na břiše, přesně v takové, v jaké byly nalezeny zavraždění sourozenci DeFea. Jedno z dětí, dcera Missy, si pak našla imaginativní kamarádku Jodie s rudýma očima – takovou viděla jednou v noci i Kathy. Po celém domě se linuly zvláštní pachy, k vidění byly škrábance na nábytku a slyšet byly nevysvětlitelné zvuky. Pod schodištěm pak našel George rudě vymalovanou místnost, které se bál i jejich pes. Po novém roce se z domu odstěhovali.
Vyslechli si však kritiku, ne každý jim totiž věřil. Rodina, která po nich dům koupila, prý žádné paranormální jevy nezaznamenala. Ať tak, či tak stal se tento příběh motivem pro několik knih i filmů.