4 tipy na horské túry: Pokořte české tisícovky

Zajímá vás, jak vypadají české luhy a háje z výšky jednoho kilomentru nad mořem? Naše dnešní cestovatelské tipy skrývají přes 4 000 metrů stoupání po stráních, skalách i vyšlapaných cestách, které vás vždy bezpečně dovedou až vrchol hor.

Kamenec

Výška: 1072 m.n.m.

Dostupnost: snadná

Na rozehřátí si dáme jednu z tuzemských tisícovek, kterou bez větších obtíží zvládnou i méně zkušení horalové. Necelý půlkilometr od hranic s Rakouskem leží nejvyšší vrchol české strany Novohradských hor – Kamenec. Až na špičku šumavského pohoří vás bezpečně dovedou zelené turistické značky, které jsou umístěny snad na každém druhém kmenu stromu a zhruba na každé druhé borůvce. Po několika stech metrech mírného stoupání se cesta změní ve strmější úsek vedoucí k vrcholu. Tam teprve pochopíte, proč vrcholek nese právě toto jméno. Posledních pár metrů tvoří kamenné hradby, které změní poklidný výšpal na krutý boj s přírodou i vlastní fyzičkou. Cestou můžete potkat zříceninu strážního hradu a hostince, památký strom, boží muka a staré rozcestníky. Kromě nejvyššího bodu na severozápadní straně, můžete zdolat i o 61 metrů níže položený bod na východním svahu. Oba bohužel spojuje omezený výhled přes stromy, ale i tak stojí za to se na ně vydrápat. 

Meluzína

Výška: 1097 m.n.m.

Dostupnost: středně náročná

Meluzína sice není nejvyšším bodem Krušných hor, ale divočejší přírodu a panoramata byste v česko-německém pohoří jen těžko hledali. Hora celkově působí jako punková královna krušnohorských vrcholků – téměř holý vrch, ošlehané pláně a skalnatá koruna. Ať už na stolovou horu zvolíte kratší variantu cesty z Božího Daru, nebo delší ze Stráže nad Ohří, budou vás provázet zelené a červené značky. Až k samotnému vrcholu vás ale nedovede ani jedna z nich. Posledních několik desítek metrů hory zůstalo poskrvn turistickými barvami, ale hranici jednoho kilometru nad mořem hravě překonáte díky vyšlapané a dobře viditelné cestičce mezi skalkami a balvany. Nahoře nečekejte špičatá skaliska, ale rozlehlou pláň, která po celkovém odlesnění pomalu zarůstá nově vyszenými stromy. Při troše štěstí váš zrak spočine na obrysech Doupovských hor, Českého středohoří, do údolí Ohře nebo na sousední vrchy Klínovec a Macecha.

Foto: Zdeněk Kučera

Velká Deštná

Výška: 1115 m.n.m.

Dostupnost: snadná

Pokud se rozhodnete změřit své síly s Orlickými horami, začněte rovnou s jejich nejvyšším vrcholkem – Velkou Deštnou. Oblíbená cesta na vrchol vede po zelené z osady Luisino Údolí, která vás nahoru nahoru dovede po dvou kilometrech a necelých 250 metrech převýšení. Zhruba půl kilometru pod vrškem narazíte na přírodní studánku s čirou vodou a krásným výhledem. Druhý přístup vede po červeně značené Jiráskově cestě, která se po hřebenech Orlíků klikatí již od roku 1921. Obě trasy bez problémů zvládnete na kole i po svých, a klidně i s rodinnými příslušníky v patách. Na vrchu Velké Deštné kdysi stávala nejmenší rozhledna v ČR. Ona, ani její nástupkyně ale neustály místní vichr z hor, a 1115 metrů nad mořem je zatím maximální výška, ze které si můžete prohlédnout okolí. Cestou zpátky máte jedinčnou příležitost zastavit se v obci Rampuše, ve které se narodila Elizabeth Dušánek – žijící předloha služky Kristýny z Poláčkovy knihy Bylo nás pět. Rampepurda rampepurďácká má uprostřed vsi i svou sochu od akademika Michala Moravce.

Smrk 

Výška: 1124 m.n.m.

Dostupnost: středně náročná

A u horských nej zůstaneme i v našem posledním tipu. Zdolávat budeme Smrk, vyjvyšší bod české části Jizerských hor a zároveň pěší přechod do Polska.
Svůj název hora dostala podle mohutného smrku, který rozděloval panství Čech, Dolního Slezska a Horní Lužice. Protože bylo jeho panování ukončeno roku 1790 zásahem blesku, stojí na náhorní plošine 23 metrů vysoká rozhledna. Při dobré viditelnosti z ní můžete sledovat sousedy v Polsku nebo sondovat, co se děje na Bezdězu, Ještědu nebo dokonce na Řípu. Výhled je ale vykoupený poměrně náročným výstupem, nehledě na to, jestli zvolíte modou, žlutou nebo červenou turistickou stezku. Turisticky přínosná je cesta z Nového Města pod Smrkem, na které vás čeká 6,5 kilometru trasy s převýšením 650 metrů. Další cesty pak vedou z Lázní Libverda, Smědavy nebo z Bíého potoka. Větší část cesty vás budou doprovázet romantické horské louky a potůčky. Všechna legrace ale přestává u Nebeského žebříku – 630 metrů dlouhé cesty vedoucí až na vrchol. Trasa sice prošla před rokem a půl výraznou rekonstrukcí, a je mnohem schůdnější a bezpečnější než dřív, ale s vaší vlastní fyzickou zdatností vám nijak nepomůže. Připravte se na strmé stoupání s několika krizovějšími úseky, které téměř dohnaly k slzám nejednoho začátečníka. Cestu ale rozhodně nevzdávejte. Kromě snadné emigrace do Polska můžete na vrcholu objevit pramen Jizery nebo se projít krásnou přírodní památkou Klečoviště nad Smrkem.

Rozhledna na Smrku. Foto: V. Vozka