Wohnouti přivezli závan jarní energie, po zimě ovšem trochu mdlé

zobrazit fotogalerii

Po roce Vánoce. Se stejnou pravidelností se vracejí i Wohnouti do studenty nabité Olomouce. Jejich letošní zastávka nepropagovala žádné nové album, takže kapela přijela v mediální tichosti v rámci jarního klubového tour. Jako předskokana si přivezla čtveřici Post-It.

Kdo čekal vesele barevné a úchylné kombinézky, které na loňském turné kapely Wohnout zdobily těla všech členů kapely, byl letos dost zklamaný. Pánové se na olomouckém koncertě jen tradičně pitvořili plus předváděli rozmanité hlasové variace a kytarista a zpěvák Matěj Homola udržoval fandy ve varu i mezi skladbami. Zvukově byl takřka komorní klubový koncert bez jediné chybičky, přesto mu něco málo chybělo.

Pro fandy neměl koncert, snad kromě volby předkapely, jedinou vadu na kráse. Vršovická čtyřka Post-It lidi v sále do varu nedostala a během vystoupení je nenalákala ani do těsné blízkosti pódia. Jejich crossover připomínal naživo spíše mix drsnějšího poprocku a nu-metalu a za předvedený výkon Post-it sklidili jen  nevýrazný potlesk. S jejich odchodem do šatny začalo být pod pódiem nezvykle horko, které během chvíle rozproudila hlavní kapela večera.

Rutinní show bez chybičky a zápachu
Wohnouti hned zčerstva prohlásili, že s přítomnými stráví slibnou hodinku a půl plnou známých a oblíbených hitů, a průřez celou kariérou dostal olomoucký U-klub do varu hned s prvními takty skladby Fgjka z alba Zlý noty na večeři. Pokračovalo se stylově se skladbou Kapela na šňůře z nejnovější desky Karton veverek. Nejvíc prostoru logicky dostaly hity nejstarší – Rande s panem Bednou a Polib si dědu. Velkou radost měli fandové tradičně z téměř kultovních skladeb typu Ó, Gramofón (z desky Pedro se vrací) a Še-ve-le-ní, ve kterém se jako vždy hlasově předvedl výtečný kytarista a zpěvák Honza Homola.
Lehce opomenuty zůstaly první dvě desky Cundalla a Zlý noty na večeři, z obou alb zazněl jen jeden song, přičemž jedním kapela začínala (Fgjka) a druhým končila. Známá skladba Banány získala jako velké finále večera zasloužený aplaus a pánové si mohli otřít z čela pot. Fandové sice skandovali ještě dlouho poté, ale co naplat. Všechno hezké musí jednou končit.

I přes zvukově dokonalý koncert je třeba vypíchnout jedno mínus. Wohnoutům rozhodně víc sluší velká pódia a širé nebe, na festivalech či ve větších halách vynikne jejich muzika a energie daleko lépe; malý klub jako by kapelu nenechal pořádně nadechnout. Wohnouti navíc opomenuli veškeré srandičky a humorné scénky, které ke kapele neodmyslitelně patří.
Zkrátka, v Olomouci předvedli neslaný a nemastný, rutinně odehraný koncert.

Wohnout + Post-It
7. dubna 2010, Olomouc, U-klub