Věříte v ďábla? 4 děsivé případy exorcismu z nedávné doby vás k tomu donutí
Zdá se vám představa, že je někdo posedlý ďáblem, příliš středověká a vzdálená? Máte pocit, že exorcista se může objevit jen na filmovém plátně? Pak si přečtěte následující reálné příběhy. Všechny se odehrály ve 21. století a všechny jsou dost šílené.
- Případ posedlé Julie
Příběh se odehrál v roce 2008 a týkal se dívky s pseudonymem Julie. Je speciální v tom, že jeho průběh popsal vzdělaný člověk vědy, docent klinické psychiatrie Richard Gallagher. Právě k němu se Julie přišla léčit, když se rozloučila s církví a začala pociťovat zvláštní stavy. Žena podle Gallaghera vykazovala typické znaky posednutí. Mluvila jazyky, která neznala, neovladatelně vykřikovala sprostá slova a především dokázala rozpoznat svěcenou vodu od obyčejné – při pokropení první jmenovanou sténala a vrčela hrubým, nelidským hlasem. Gallagher nakonec povolala na pomoc exorcismu a po druhém obřadu se dívka začala chovat normálně. Všichni zúčastnění tvrdí, že se během vymítání vznášela nad lůžkem, po místnosti poletovaly předměty a také se tam výrazně ochladilo. Gallagher nicméně uznal, že celá věc mohla působit trochu jako placebo, s čím souhlasí i jeho kolegové z akademické obce. - Případ ubité Kamilly
V roce 2002 přišla k Patricii Alvez, amatérské exorcistce z Guyany, jistá Kamilla Seenauth. Bála se, že je posedlá zlým duchem, a tak se nechala dobrovolně podrobit vymítání. Patricia ale měla hodně zvláštní metodu, jak místní ženy léčila z posednutí – bila je dřevěnou tyčí. U Kamilly to moc nefungovalo, a tak si na ni vzala tyč kovovou. Nakonec nebohou dívku ubila k smrti, činu se zalekla a zakopala ji na vlastní zahradě. Bylo to ale v noci a tak si nevšimla, že nechala čouhat nohu. Kdo to ale viděl, byli její sousedé Alvez, kteří zavolali policii. Šarlatánka byla odsouzena k deseti letům vězení. Dnes je na svobodě a vymítání se údajně dál věnuje. - Příběh Janet Moses
Podle jejího příběhu byl natočen i film. Janet Moses žila ve Wellingtonu na Novém Zélandu se svou rodinou. V noci začala vykřikovat, nepříčetně vyhrožovala rodině zabitím a proklínala každého, kdo se jí pokusil pomoci. Její rodina nenašla nikoho, kdo by provedl exorcismus, a tak se se do toho pustila sama. Nastudovali si mnoho vymítacích rituálů a rozhodli se pro ten, kde se 9 členů rodiny s dívkou na tři dny zavřelo do koupelny, kde ji intenzivně sprchovali ledovou vodou. Její výkřiky byly brány jako projevy bránícího se démona. Když to nezabralo, přenesli ji do jejího pokoje, kde ji přivázali k posteli a vodu jí lili přímo do chřtánu. Dívka se nakonec utopila, soud ale všechny obviněné zprostil viny s tím, že už si prožili dostatečná muka. Co by na to asi řekla Janet?
- Případ Maricicy Cornici
Maricica přišla v roce 2005 do rumunského kláštera Tanacu, aby se stala jeptiškou. Během přípravy na vstup do řádu se ale stala nepříjemnost – žena se během mše začala nekontrolovatelně smát hrdelním hlasem. Vyšetřil ji lékař a diagnostikoval u ní schizofrenii. Maricica dostala léky a vrátila se do kláštera, zdejší kněz Daniel Corogeanu ale odmítl připustit, že jde o chorobu. Ženu prohlásil za posedlou a zavřel ji do kobky, kde ji držel bez vody a jídla. Po několika dnech ji spolu se čtyřmi sestrami přenesli do kaple, řetězy ji přivázali ke kříži a nechali ji tam viset. Samozřejmě, že Maricica zemřela na dehydrataci a selhání organismu. Corogeanu byl odsouzen ke 14 letům vězení, sestry, které mu asistovaly, k pěti až osmi letům.