V budoucnu by mohly být tři typy vysokých škol
PRAHA - Dneska známe "státní" a "soukromou". I když to takhle úplně není, budeme se to stejně muset naučit jinak. Jestli za školu platit budeme nebo ne, to zůstává. Ale navíc přibudou jakési "podtřídy" - Výzkumné, vzdělávací a profesně orientované. Dneska VŠ v Česku "studuje":) kolem 350 000lidí. Takže, tady máte na toto téma report, abyste se v tom vyznali...
Vysoké školy by v budoucnosti mohly být rozděleny na tři typy. Výzkumné, vzdělávací a profesně orientované instituce by měly vzdělávat studenty rozdílným způsobem a s jiným cílem. Na každý typ školy by proto měly být jiné požadavky. Tohle sdělení vyplivla pracovní verze takzvané Bílé knihy terciárního vzdělávání. Koncepce má podle ministerstva školství sloužit k veřejné diskusi o reformě vysokého školství. Podle této knihy je v ČR v současnosti 26 veřejných, 44 soukromých vysokých škol a dvě státní. Studuje v nich kolem 350.000 lidí. Ach, jak my jsme chytří.
Přestože většina institucí už splnila jedno ze základních kritérií takzvaného boloňského procesu a vytvořila bakalářské, magisterské a doktorské programy, struktura studia je prý mnohde spíše formální. Programy často vznikly pouhým rozdělením původních. A v tom materiálu se uvádí, že bakalářské studium dosud není vnímáno jako plnohodnotné vysokoškolské vzdělání. Takže ne 3 roky a titul, ale 5 let a titul. Jeho absolventi jsou prý spíše než na praxi připravováni na další vzdělávání v navazujícím magisterském studiu, což je ale asi pravda.
Celý systém vzdělávání se tak podle autorů knihy zbytečně prodražuje, vzniká prý i problém "akademické překvalifikovanosti". To je asi nové sprosté slovo. Věřím, že kdybych v hospodě na Žižkově pronesl, že jsem "akademicky překvalifikovaný", dostanu okamžitě pěstí. Podle knihy by se proto měl podpořit vznik profesně orientovaných bakalářských programů, jejichž absolventi budou schopni okamžitě se uplatnit na trhu práce. Ten nápad má tedy trochu řešit problém typu: mám diplom, ale všude je plno, nikde mě nechtějí. Jojo, už můj italštinář na gymplu pohrdavě říkal celé třídě: "Oni na vás totiž všichni čekaj, až odsud vylezete, jo, celý žhavý…":) Na přípravě absolventů by se proto měli podílet například významní regionální zaměstnavatelé, část výuky by měla tvořit praxe. Ve školách, které je budou poskytovat, by měli vyučovat i odborníci, kteří působili mimo akademické prostředí. Což ale znamená to klasické, co často slýchávají absolventi od "mazáků" v oboru: Takhle se to učí, ale, prosim tě, dělá se to takhle…
Autoři koncepce jako lákadlo připravili daňové úlevy pro podniky, které se do vzdělávání zapojí a poskytnou třeba zázemí pro odbornou výuku. Kromě škol zaměřených buď na profesní přípravu, nebo na více teoretické vzdělávání, by měly působit také instituce výrazně soustředěné na špičkový výzkum. V materiálu se zdůrazňuje, že budoucí rozdělení škol by nemělo být dáno "nařízením shora", ale podle jejich možností a výsledků. Stejně tak by nemělo být pevně dané jednou provždy. Bude nutné vytvořit jasná akreditační kritéria, rozdílná pro jednotlivé typy. Výzkumné univerzity by měly být ustanoveny zejména na základě požadavků, které se týkají vědecké činnosti, personálního zajištění výuky, podílu studentů v doktorském studiu či podílu zahraničních studentů. Autoři si jsou vědomi toho, že většina škol má ambice stát se právě výzkumnou univerzitou. Zařazení do jiné kategorie by prý školy chápaly jako "propad" na nižší úroveň. Proto už nyní přijímají opatření, která mají bránit tomu, aby byly řazeny mezi jiné než výzkumné univerzity. V Bílé knize terciálního vzdělávání se také připomíná, že zařazení školy do konkrétního typu není projevem kvality, ve všech druzích lze dosáhnout vynikajících výsledků. Proto by měla být u každého typu stanovena kritéria pro takzvanou excelenci, tedy znak nejvyšší kvality.
Autoři také plánují podpořit vznik profesně orientovaných bakalářských programů počátečním finančním zvýhodněním. Česko se může podle autorů koncepce inspirovat například v Nizozemsku, které je podobně velké a má podobný počet institucí nabízejících vysokoškolské vzdělávání. Zásadní změny ve struktuře škol tam nastaly v roce 2002. Vedle akademicky zaměřených škol tam podle knihy působí i takzvané Hogescholen, které nabízejí profesně orientované bakalářské programy.
Tenhle nápad má celkem logiku, uvidíme, jestli se ho podaří dotáhnout do konce.