Tohle z hlavy nedostanete aneb Nejvlezlejší česká pop music

matoush

Některé rozhlasové stanice se vyznačují tím, že vybrané písničky přehrávají i třikrát denně, což znamená, že z hlavy dané skladby nedostanete, ani kdybyste se na ni postavili. Tímhle fenoménem se inspiruje náš dnešní Šrumec, do kterého jsme vybrali pět hodně vlezlých songů české pop music. Jaké písničky nemůžete dostat z hlavy vy?

Slyšíte ji ráno a zpíváte si ji ještě před večeří, i když o to vůbec nestojíte. Některé písničky jsou ale prostě tak chytlavé (buďme upřímní, vlezlé), že je třeba je ocenit. A od toho je tu náš dnešní Šrumec. Zalovili jsme v hlubinách českého pop rybníka a vylovili pár klenotů, jejichž fráze/refrény zřejmě přežijí i tohle tisíciletí.

5. Michaela Paštéková – Sprayer Frayer
Na pátém místě našeho žebříčku se umístil společensko-kritický počin první poloviny 90. let tehdy dvanáctileté Michaely Paštékové Sprayer Frayer. Holka to sice byla uvědomnělá, upozorňovala na všechny osttaní městské přečiny, které zůstávaly bez povšimnutí, ale poslouchat sprejerááá, sprejera frajeráá až do konce roku asi nechceme.  

4. Leona Machálková – Svět je plnej bláznů
Klasický produkt druhé ligy českého popu se vyznačuje dvěma aspekty. Zaprvé je téměř vždy zpíván na playback (navíc bez mikrofonu, takže ani nelze věřit, že jde o živé vystoupení), zadruhé má nehorázně vlezlý text.

3.  DJ Lucifer – Zlato pojď na to
Kultovní klubovka devadesátých let byla snad první písní u nás, která se věnovala tabuizovanému tématu sexu mezi osobami stejného pohlaví. To bereme, ale proč ten refrén musí být tak nesnesitelný?

http://www.youtube.com/watch?v=NPd7VB9hn6U

2. Chaozz – Vodopády
Těsně pod vrcholem se umístil hit Vodopády od skupiny Chaozz. Tito průkopníci českého hiphopu nám docela dobře popisují těžkosti života, což ale nakonec shrnují mimořádně vtíravým a poměrně objevným sdělením svět se točí, točí, točí a voda padá, padá, padá.

1. Petr Kotvald – Mumuland
Chorál nás, idealistů, kteří touží po jiné, lepší realitě. Díky téhle písničce můžeme na okamžik zavítat do světa, kde nemaj banky a parlament, a zmizet tak z tohoto slzavého údolí, kde čas od času hraje dobrá muzika. Přidáme-li Péťovy rošťácké úsměvy naznačující „myslím to vážně,“ pohyby pánví, průvod mažoretek a svlékajících se příslušníků policie, nechápeme, jak může někdo zůstat stranou sekty Mumalandistů.

http://www.youtube.com/watch?v=nmMMDDDFsBw&feature=fvst