Tarja Turunen – malá ČEZ aréna Pardubice 14. 1. 2012
Finská metalová královna, jak bývá Tarja Turunen přezdívána, se po více než roce vrátila do České republiky, aby tu zahájila své poslední turné What Lies Beneath Final Tour 2012 ke stejnojmenné desce. Zkoušky k turné probíhaly ve Zlíně, kde Tarja v pátek 13. 1. koncertovala, tak v republice pobývala již od začátku týdne, což neuniklo některým bystřejším médiím. Já jsem se zúčastnila sobotního koncertu v Pardubicích v malé ČEZ aréně.
Pro začátek si nesmím odpustit připomínku, že právě v týden, kdy u nás Tarja koncertovala, téměř celé naše území zasáhl sníh, jako by to mělo odkazovat na přítomnost ledové královny a na její předchozí album My Winter Storm.
Už krátce po 16. hodině čekalo poměrně dost fanoušků před halou. Samotné čekání provázely slabší mráz, trochu zmatků a nedočkavost. Přibližně v 19 hodin se začalo vpouštět a přes prvotní tlačenici se hala dále zaplňovala pomalu (ale naplnilaJ ).
Předkapelou byla, jistě nejen pro mě, neznámá italská kapela Hollow Haze, která hraje podle jednoho zdroje progressive metal. Já sama se v tom škatulkování nevyznám, tak vycházím z toho. Nicméně nebyli špatní. Líbil se mi zpěvákův hlas, ale zdá se mi, že mu dělalo problém to všechno uřvat. Popravdě jsem ráda, že skončili zhruba po půl hodině, protože jejich písně si byly hodně podobné, tak to začínalo nudit. Ale nedá mi to a musím říct, že byli určitě lepší než Markize, Tarjina předkapela k podzimnímu turné v roce 2010.
Očekávaný koncert začal velkolepě, a to krátce po 21. hodině. Předcházelo mu vyvěšení plachty s Tarjinou podobiznou – stejnou jako na albu What Lies Beneath. Zhasnutí. Řev. Příchod muzikantů ve složení Max Lilja (ex-Apocalyptica) – cello, Mike Terrana – bicí, Christian Kretschmar – klávesy, Alex Scholpp – kytara a Kevin Chown – baskytara. Melodie naznačující, že první písní bude Anteroom of Death. A konečně Tarja! Na hlavě měla škrabošku, která měla nejspíše symbolizovat jokera. Na konci této jedinečné písně (ve které na desce zpívají členové Van Canto) škrabošku sundala a plachta spadla.
Jako druhá skladba zazněla Lost Northern Star, která nikoho nenechala v klidu. Poté pomalá Naiad. Po Dark Star, skladbě plné energie, u které si nepřejete konec, přišlo na řadu sólo Mika Terrany. To není zdaleka jen něco k poslechu, to je i podívaná, kterou, troufám si říct, jinde neuvidíte. To jsme zhruba ve třetině vystoupení.
Ve druhé části zazněla i pomalá novinka Into the Sun, kterou Tarja představila vůbec poprvé právě v České republice. Myslím, že nikdo nemohl být zklamán. Jestliže v setlistu někomu něco chybělo (jako třeba mně My Little Phoenix), tak si to Tarja vyžehlila něčím jiným (v mém případě Bless the Child). Být na koncertě Tarjy znamená, být si pro dávku pozitivní energie a emocí. Obzvlášť emotivní byl akustický set, skládající se mimo jiné z Minor Heaven nebo I Feel Immortal, kterou zahrála na piano.
Další novinkou byla o něco svižnější Never Enough. Píseň, která má podle mě vysoké ambice hlavně díky svému refrénu. Poslední dvě byly Die Alive a Until My Last Breath, dokonalé přídavky. Fanoušci byli stále plní energie, ale nedalo se nic dělat. Při vleklém odcházení fanoušků různých věkových kategorií hrála odněkud Outlander´s (rovněž nová píseň, z části ve finštině).
Tarja vystřídala tradičně několik šatů, tentokrát čtyři. Ve všech působí tak velkolepě, sebejistě. Nesmím zapomenout na Tarjinu komunikaci. Říct „dobrý večer“ nebo „děkuji“ zvládne kdekdo, ale ne každý zahraniční interpret to řekne. Tarja nejen popřeje dobrý věčer a poděkuje. Tarja se naučí českou větu o tom, že je ráda zpět v Pardubicíh a během koncertu zavolá „ruce nahoru“. Já osobně si tohoto hodně cením. Není to samozřejmě jen o tom, že komunikuje česky. Během vystoupení i zavtipkovala a dokonce ke konci říkala, že se tu cítí jako doma. Během toho, co poskakuje na pódiu, je na ní vidět, jak je spokojená, a tím zdvojnásobí tu vaši spokojenost. Nebo jak to popsat? Myslím, že ti, kteří Tarju někdy viděli naživo, vědí, o čem mluvím. Opakovala bych se, co se té pozitivní energie týká.
Zkrátka a dobře, byl to pro mě nezapomenutelný zážitek, který nepoznamenal jen mé uši a oči, ale celé moje já. Mimochodem, v rozhovoru, který poskytla během zkoušení, zmínila, že „už“ na duben 2013 plánuje koncert s filharmonií ve Zlíně. Máme se na co těšit.
