Skyline – energie sbalená na koncert

Marek-Bartos

Českou formaci Skyline lze v současné době považovat za stálici na tuzemské klubové scéně. Během svého desetiletého vystupování si postupně získávala stále více příznivců a dnes přítomnost hesla „Skyline“ v klubovém programu znamená jistotu zaplněného sálu. Včerejší vystoupení v pražském klubu Roxy bylo jen potvrzením této skutečnosti.

Na parketu se nedalo takřka pohnout. Což však nebránilo publiku propuknout v jásot ve chvíli, kdy Skyline vystřídali na pódiu maďarské předskokany Brains. Ti osazenstvo jen rozehřáli. S příchodem hlavní akvizice večera však dolní končetiny konečně dosáhly té správné teploty.

Když ne nic, jedna věc se jim musí přiznat: Skylini prostě umějí nabít publikum energií a přivést lidi do varu. I ten největší škarohlíd, který byl na včerejším koncertu, by se pod tuto větu musel podepsat. Jistě, jejich žánrový mix drum`n`bassu (místy až junglu) hard rocku, raggy a ostrého rapu k tanci přímo vybízí. Ale styl hudby sám o sobě lidi nerozpohybuje. Je zapotřebí energických a entuziastických hudebníků, kteří takový styl chytnou za ten správný konec. A to právě Skylini zvládají více než dobře. Zásluhu na tam mají především vokalisté, kteří včera vystoupili v sestavě: MC Nu C – rap, MC Jacob – rap, Marka Rybin – zpěv. Výborně se vzájemně doplňovali a společně vytvářeli elektrizující hudební sílu, překypující energií. Jen občas docházelo k drobným hlasovým kolizím, vinou kterých jeden z trojice buď nebyl příliš slyšet, nebo naopak narušil hlasovou synchronizaci. Kromě nich byl na pódiu hodně vidět (a samozřejmě i slyšet) kytarista Majkii B. Bylo docela zábavné sledovat celou čtveřici dohromady, jak se v divokém tanci míjí, v horším případě do sebe naráží. Poněkud stranou pak zůstával laptopista hoffy_m, jenž se staral o speciální zvukové efekty, a bubeník Radek B. Oba dva se ale o výsledný zvuk zasloužili úplně stejně, jako jejich viditelnější kolegové.

Čímž se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu, a to k hudbě samotné. Popravdě řečeno, ta nebyla nijak úchvatná. Navzájem si velice podobné skladby (i přesto, že jsme slyšeli několik zbrusu nových písní) se takřka vždy nesly v rychlém tanečním rytmu, doprovodné vokály s ním sice dobře korespondovaly, ale jednoduché popěvky i stylový „ragga rap“ MC Jacoba se příliš opakovaly. Dokonce si dokážu představit, že onen pseudojamajský přízvuk by na desce mohl svojí afektovaností poněkud iritovat. Na této monotónnosti nic nezměnilo ani sáhnutí k osvědčeným hitům, jako byly písně Pretty Princess a Ninja! z alba Virginplatonicpanic nebo nejnovější Hanging around z poslední desky Escapism.  

Buď jak buď, atmosféra byla v Roxy díky Skyline vynikající. Skoro se zdá, že tato parta je pro živá vystoupení jako stvořená. Každopádně bouřlivý aplaus, který členy skupiny vyprovázel do zákulisí, byl naprosto zasloužený.

Skyline
4.12.08, Roxy, Praha