Rock for People: Výborní Paramore a zajímavá Kate Nash
Po sobotním zahajovacím večírku pokračoval největší český hudební festival Rock for People druhým dnem. Déšť naštěstí po poledni takřka ustal, takže příjezd dalších tisíců diváků probíhal bez komplikací. Nedělní večer patřil tvrdší muzice – z punku vyrůstajícím Sum 41 nebo výborným Paramore a metalovým Bullet For My Valentine. Nikdo z nich nezklamal, nejpříjemnějším překvapením byl ale výkon britské písničkářky Kate Nash.
Po sobotě s českými kapelami pokračoval největší český festival Rock for People druhým dnem. I během pondělního odpoledne se ale nejvíc lidí scházelo pod pódii s českými klubovými stálicemi. Asi největšího potlesku se právem dostalo skupině Sto zvířat, za slyšení rozhodně stála i nová kapela Emy Brabcové (Roe-deer, Khoiba) Luno
Rock for People – sestřih z neděle
Podle množství zahraničních hvězd byla neděle ze tří hlavních dní festivalu nejchudší, na stranu druhou, méně bylo tentokrát více. Zahraniční headlinery na hlavním pódiu totiž na konkurenční stagi střídaly české hvězdy klasického ražení – UDG, Chinaski, Tři sestry nebo Nightwork -, od kterých málokdo soudný čeká překvapení 
(myšleno příjemné překvapení; Vojtu Dyka zpívajícího Pohodu od Kabátu jsem taky nečekal, ale klidně bych si to odpustil). Bylo tedy dost času na odpočinek mezi důležitým.
Kate Nash v latexovém oblečku
Kdo si pamatuje britskou písničkářku Kate Nash z debutu Made of Brick, musel být po jejím nástupu na pódium hodně překvapen – už kvůli extravagantnímu kostýmu s podivnou latexovou skládanou sukýnkou. Kate Nash už není ta jemná dívka z první desky, ale hodně rozjetá, bezprostřední zrzka se sexy anglickým přízvukem.
V první půlce koncertu Kate střídala kytaru s klávesami a zněla jako milý, ale nikterak zásadní mix Alanis Morissette a Juliette And the Licks (ti hráli na Rock for People loni). V půlce koncertu ale na pódiu sakra zdivočela, ke svým vzorům si přibrala Ninu Hagen i Peaches, přidala samply a rapování ukázala psychedelickou čtvrthodinku par excellance. Poté se zase uklidnila při nefalšovaném country. Závěr patřil skvělým melodickým písničkám z 
první desky, takže když Kate Nash skončila, měla publikum jasně na své straně.
Trochu nudní Sum 41
Kanadští Sum 41 nikoho na svou stranu dostávat nemuseli, publikum bylo od začátku jejich. Tentokrát totiž všichni moc dobře věděli, na co přišli. Těžko říct, jestli jsou Sum 41 neo-punk, neo-neo-punk nebo ještě něco novějšího.
Je to samozřejmě jedno, tříakordová úderka se hlásí ke všem svým předchůdcům od Dead Kennedys po Green Day, mixuje trochou hardcoru a metalu (na konci koncertu se pomyslně poklonila svým idolům, když zahrála cover Black Sabbath, Motörhead a dokonce dva od Metalliky, podle zpěváka Derycka Whibleyho nejlepší metalové kapely všech dob).
Jakž takž jí to funguje – rozhodně lépe než na stejném místě v loňském roce krajanům Billy Talent. Žádné zásadní překvapení se sice pochopitelně nekoná, na to se tenhle styl vyčerpal příliš brzy, většinu času to ale zachraňují energie a nasazení.
Snad tedy jedinou sarkastickou poznámku: Zkoušení, jestli hlasitěji řve publikum na levé straně nebo na pravé straně, je otravné vždycky. Rádioví dramaturgové mají prý zásadu, že když v písničce neobjeví do patnácti sekund po začátku zpěv, nemůže to být singl. Já mám zásadu, že když se zmíněnou soutěží začne kapela během patnácti minut po začátku, je to trapné a nudné.
Hayley Williams jako motorová myš
Jestliže Sum 41 podali slušný, ale v podstatě zapomenutelný výkon, američtí pop-punkoví Paramore je s přehledem strčili do kapsy. Paramore jsou bezpochyby sladší, měkčí než Sum 41, spíš kapelou pro holky, byť ne výhradně.
"Já jsem se zamiloval," řekl po třetí písničce kluk vedle mě s pohledem upřeným na pódium své dívce a já ho v podstatě chápal – taková Kate Nash svým oblečkem dávala jasně najevo, že ona je písničkářka, tedy umělkyně, kdežto zpěvačka Paramore Hayley Williams má charizma holky odvedle, kterou tajně milujete, protože si rok kupuje ve stejném obchodě rajčata a těstoviny, a celou dobu si myslíte, že oranžové vlasy má proto, že v neziskovce zachraňuje velryby. A na to, že má takhle rozjetou kapelu, přijdete, teprve až se odstěhuje.
Paramore na Rock for People – Monster
Paramore odehráli první koncert po dlouhé době (v roce 2010 z kapely odešli dva zakládající členové) a hraní si zjevně užívali, zejména frontwoman rejdila pódiu jako motorová myš. Rock for People se dočkal i dvou specialit – jednak pomalé milostné The Only Exception (doprovázené chrlením jisker), kterou prý Paramore na festivalech 
často nehrají, jednak dosud naživo nehrané novinky Monster, první nahrávka kapely se dvěma novými členy (vyšla na soundtracku ke třetím Transformers). Ano, samozřejmě, zase došlo i na rozezpívávání publika, ale až chvíli před koncem, takže se to dalo snést.
Bullet For My Valentine – metal pro znalce
Jestli jsem se špetkou genderové nekorektnosti označil Paramore za holčičí kapelu, Bullet For My Valentine jsou pochopitelně mnohem víc klučičí, protože metalová kapela. Tedy prog-metalová, jak se o nich většinou říká, ale jste-li v tomhle oboru laikem, předpona prog- pro vás trochu ztrácí význam. Tudíž se divákům dostalo klasických atributů žánru – kytary nahranato, ostré riffy, zběsile rychlá sóla hraná různými technikami (a všechny byly obdivuhodné). Znalci ocenili, neznalci se pomalu trousili domů nebo do tanečních stanů.
Rock for People začal slibně, teď počkejme, zda pondělí moudřejší neděle.
Rock for People 2011 – 1. den
Hradec Králové, 3. července 2011
Hráli: Paramore, Kate Nash, Sum 41, Bullet For My Valentine a další
