RECENZE: Labyrint: Smrtící léčba se mě snažil přesvědčit, že až bude konec světa, zachrání mě kámoši
V prvním díle musel hlavní hrdina Thomas (Dylan O'Brien) společně s kamarády uniknout z obrovského labyrintu, ve dvojce prošli zkouškou ohněm, zatímto lidstvo začala sužovat morová nákaza a Zemi Slunce skoro spálilo na škvarek. Ve trojce ho čeká záchrana nejlepšího přítele. A vlastně i celé planety.
Už mě to štve. Štvou mě filmy, které mě přesvědčují, že puberťáci s brokovnicemi mají lepší výcvik, odhad i mušku než školení vojáci. Štve mě, že kulky je vždycky minou, zatímco oni zabijí jednou tolik chlapů navlečených v neprůstřelných kombinézách. Štve mě, že mám uvěřit, že je všem přednější život druhých a láska, než jejich vlastní zájmy. Ale takové to je. Takový je svět knih jako Twillight, Hunger Games a i knižní předloha filmu Jamese Dashnera s názvem Labyrint.
Je nasnadě, že duševní svět čtenářů a diváků tohoto, jak to říct slušně, literárního a kinematografického odpadu, je plochý, touží po senzacích a pořádné akci. Proto má trilogie Labyrintu úspěch. Dějová linka není nijak složitá, hrdinům všechno záhadně vychází a akce je tu habaděj. Co chybí, jsou vtipné hlášky, i přesto, že k tomu některé scény přímo vybízejí. Palec nahoru rozhodně patří ztvárnění Posledního města a krajiny planety Země, která už dávno přestala vypadat tak, jak ji známe.
Musí se nechat, že námět mě zaujal. Nacpat puberťáky, akční prvky, občanskou válku, nemyslitelně dokonalou stavbu, zlotřilou společnost, přírodní katastrofu a navíc i zombie do jednoho filmu, to by si troufl málokdo. Ale o to ani tak nejde. Došlo mi, že tohle se fakt může stát. Dobře, virus asi nebude vypadat tak, že umřete, proberete se silnější a sníte pak i vlastní mámu, ale stejně existuje reálná možnost, že něco podobného lidstvo vyhladí. Navíc společnost, která chce s pomocí supertechnologií ponechat jen hrstku vyvolených a na druhé straně odboj, jež se tomu snaží zabránit? To je přímo blízká budoucnost! Jediné, co mě mrzí, kromě toho, že při tom hromadném vymírání přijdu o dům, práci a v neposlední řadě život, je fakt, že u toho nebudu obklopená samými statečnými fešáky, kteří za mě nebudou váhat nasadit život. Jako v Labyrintu. To je tak do očí bijící blbost, že to neodpustím ani sci-fi pohádce, jakou Labyrint bez pochyb je. Navíc kvůli tomu vznikají nepodstatné dějové linie, které snímek zbytečně prodlužují.
Tak já se přiznám: Byla jsem napjatá. A dobře, na konci jsem i brečela. Avšak potom, co jsem z kina vylezla, mi došlo, že jediné, co si odtud odnáším, je mokrý kapesník. A to, co tam nechávám, jsou dvě hodiny ztraceného času.
Hodnocení: 2 z 5 koulí
Labyrint: Vražedná léčba trailer
