Nouvelle Prague 2014: TOP 5 českého talentového festivalu

Za loňský první ročník dostal festival Nouvelle Prague, který pojí diskuse o hudebním průmyslu se živými koncerty pro fanoušky, bookery i organizátory akcí, cenu pro nejlepší showcasový podnik. Letošní druhý ročník proběhl 7. - 8. 11. za účasti 13 kapel a 96 delegátů. Tady je pět nejlepších momentů.

1. Nejlepší speciální hudební host? Nevraživí Balthazar

Přišli, narvali to do nás, odešli. Osvědčená strategie manchesterských The Feud neselhala ani tentokrát. Na pódium nastoupili za zvuku úvodní znělky Mechanického pomeranče a standardně frackovitě si jej přetvořili k obrazu svému. I bez bubeníka Lukea Pageta, který si při fotbale pochroumal ruku. Neotřesitelné refrény, baskytaristovy energické falzetové vokály a prudce elektrizující půda pod nohama, co je nenechá v klidu. Hudební pikanterie číslo jedna, jasné jako facka.

Jenže nakonec si pódium ve vyhřívaném stanu podrobili ještě belgičtí Balthazar. Jejich temný aristokratický pop vzbuzoval nadšené reakce. Nač se podivovat, z téhle kapely dýchá až erotické tajemno; na písňový vrchol je třeba čekat. A někdy pekelně dlouho, i když tušíte, že už je na dosah. Skladby se obnažují po troškách, až se cyklický motiv rozezní ve své největší parádě. Vyjdete ze stanu a cítíte se jako po alkoholovém večírku. Kocovina. Hype kolem Balthazar skutečně není vykonstruovaný.

2. Protinožci Calling All Cars vládli davu

Celkem třináct kapel soupeřilo o pozornost přítomných promotérů, agentů a dramaturgů. Nebylo však těžké oddělit zrno od plev. Určitě ne v případě Zrní.

Zrní: Kladno je škola hledání krásy v nehezkých věcech

Kladenská folk-rocková pětice v plném stanu pokřtila novou desku Následuj kojota. Kojot je šibalský vůdce, od nějž člověk neví, co čekat, říkala kapela o albu. A sama byla stejně nevyzpytatelná. Kojot propaloval tajemným pohledem z kopáku, vrstva sedala na vrstvu, beatbox se potkával s hýkáním. Rocková kytara laškovala s romantickými houslemi, žesťový tříčlenný orchestr hrál škatulata s čtyřčlenným smyčcovým. Skupina utvořila pouto s trip-hopem a velmi jim to slušelo. Zpěvák Honza  Unger na pódiu započal multikulturní workshop s názornou ukázkou hry na kufr i létání jako pták. Z českých projektů špička. 

Výborní byli i protinožci Calling All Cars. Při jejich show máte dojem, že to před vámi roztáčí kapela s několikaletými zkušenostmi v branži s inspirací ve skupinách jako Biffy Clyro nebo Queens of the Stone Age. Vzápětí se v propagačních materiálech dočtete, že trojice naštvaných pánů již stihla předskakovat Green Day, AC/DC nebo Foo Fighters. Závěrečné řádění dvou členů v publiku jako suverénní utvrzení potenciálu? I sám Malcom Haynes z týmu Glastonbury si je natáčel na tablet.   

3. Kaščákova one-man show

Konferenční blok od desíti dopoledne do čtyř odpoledne přinesl ve dvou dnech nekonečné množství rad, setkání, odhalení. Každá debata poskytla hloubkovou analýzu činnosti hudebních řemesel a ustát příliv informací bylo mnohdy o fous. Jeden panel se však vymykal.

Jeho moderátor Michal Kaščák, vedoucí slovenského festivalu Bažant Pohoda, zaujal k úkolu zdravý hravý postoj a nebál se pojmout Festivalovou abecedu pro začátečníky i pokročilé doslovně. Na čtvrtky si předem připravil zásadní festivalová hesla – za všechny například spolupráci, umělce, počasí nebo Glastonbury, nejen na počest přítomnému Malcolmu Haynesovi z bookingového týmu tohoto festivalu. Ten potvrdil domněnky, že jeho práce je prostě snová – před každým ročníkem mu stačí ukázat si na žádoucí jména umělců. Při heslu soutěž zase neúmyslně pobavil, když jako jediný případ konkurence uvedl tu interní, mezi bookery jednotlivých sekcí festivalu. Do tématu rozpočtu se moderátor vrhl po hlavě, s konkrétními ciframi Pohody: má rozpočet 2,5 – 3 miliony eur, 45 % jde na honoráře pro umělce, 44 % na produkci. Zhruba polovinu příjmů má Pohoda od sponzorů, necelých 40 % pak z prodeje lístků. Z Dana Panaitescua dostal pravdu ohledně údajné expanze Szigetu na Slovensko (nic expandovat nebude), při otázce na téma nočních můr popsal scénář s ruskými vojsky bombardujícími Trenčín. Nakonec všechny panelisty obdaroval kotoučem izolační pásky. Nadsázka musí být.

4. S legendárním manažerem nad řízkem a kaší

Carl Leighton-Pop. V sedmdesátých letech podepsal smlouvu se Simple Minds nebo Patti Smith, v osmdesátých s Bryanem Adamsem. Na počátku další dekády založil agenturu zastupující třeba Bonnie Tyler a Vana Morrisona a v novém tisíciletí se pracovně spároval se zpěvákem Michaelem Bublé. Svou sadu doporučených zlepšováků pro český hudební trh postavil v panelu Booking stokrát jinak na slovech spolupráce, prezentace, iniciativa, strategie a reference, označil se za 45 let aktivního provokatéra a připustil, neustále opakoval, že „základem byznysu je vášeň“ a že „krást je nutné“; podle svých slov spolupracuje 35 let s několika desítkami promotérů z Evropy včetně Prahy a nikdo z nich by nemohl přežít z oficiálních příjmů. 

Jaké to pak bylo potěšení, když si při obědě přisedl! Nad řízkem a kaší zdůraznil klíčovou roli Ameriky a Británie v udávání trendu a s naléhavostí v hlase mě odrazoval od vztahu s muzikantem. Zároveň skálopevně utvrzoval, že lidé dnes nechtějí nic jiného než tříminutový hit.

5. Zázemí all inclusive

Nedostatek v organizaci? Kromě páteční nekonečné fronty u pivního stánku a přeefektovaných projekcí ve stanu žádnou komplikaci autorka textu nečichala. Nouvelle Prague je sice (i velikostí) stále festivalové mládě, organizačním komfortem vyčnívá nad ostatní. Konference byly simultánně překládány z angličtiny do češtiny a naopak, gastronomický servis jel ve všech pauzách mezi panely na plné obrátky, stejně jako bubenické trio Marimba Live Drums ohlašující čas na svačinu. Vstup na koncertní část nezdržovaly žádné fronty, k poslechu mezi vystoupeními hrál živý jukebox. Detaily dělají festival a tenhle svou magii má.