Nedělní ráno podle zasněného Becka

Jako kdyby se Beck na nové desce Morning Phase zbavil svého dvoudenního strniště a oholil se dohladka. Jenomže dokonalé věci bývají méně zajímavé než ty, které si můžeme sami dotvářet.

Beck se proslavil sarkastickou hymnou amerických kotlíčkářů Loser. Psala se první polovina devadesátých let a jeho muzika připomínala víc punk než klasický folk; z písniček byla cítit vzpoura, již ze své polohy doplňoval například spřátelené Sonic Youth. O několik let později se ale rozhodl představit publiku i přijatelnější tvář: bohaté aranže a smyčcové orchestry za zády přetavily nudný přednes s kytarou do nebeské podoby, která připomíná ty nejsilnější životní okamžiky. Tak vznikla i slavná deska Sea Change (2002).

Poslechněte si Becka v Youradiu

Potom Beck do své hudby ještě přimíchal elektroniku a všechno to zužitkoval na předposlední regulérní desce Modern Guilt (2008), s níž mu vypomohl Danger Mouse. O čtyři roky později pak vydal pouze ve sborníku s názvem Song Reader dvacet písniček, které si každý mohl interpretovat po svém.

Nyní ovšem Beck hlásí návrat ke dvanáct let starému počinu Sea Change. Písničkářská i atmosférická návaznost je na albu Morning Phase slyšet na první dobrou a pro všechny fanoušky „starého Becka“ by deska neměla být zklamáním. V podstatě jím ani není, ale…

http://www.youtube.com/watch?v=Vm7x2N9VUZE

Není to tak, že by Morning Phase nenaplnila očekávání. Desce vlastně není moc co vytknout: Beck zase složil krásné melodie, ubral na pesimismu a prostřednictvím písniček Unforgiven a Wave posluchače uvádí do světa dramatické letargie. Od úvodní Cycle až po závěrečnou Waking Light je přenáší z bdělého snění až do plně aktivního módu, lépe to postavené asi být nemohlo.

Jenomže tohle plynutí jde na Morning Phase na úkor neurvalosti a jemné neučesanosti, která ze Sea Change ještě sem tam – třeba v písničce Paper Tiger – vykoukla. Jak sám autor prohlásil, z některých písní, například z úvodní Cycle, ještě pár fragmentů ubral. Možná tak ukázal, že v jednoduchosti je krása, dokonalost ale nahradila všechny experimenty, kterými v posledních letech tak bavil. Jako by se na Morning Phase zbavil svého dvoudenního strniště a oholil se dohladka; jenomže dokonalé věci bývají méně zajímavé než ty, jež si můžeme sami dotvářet. 

Beck i v roce 2014 píše silné písničky, které zpívá lehce a přirozeně jako málokdo. Není to klasický písničkář typu Boba Dylana, ale není to ani progresivní mág jako Sufjan Stevens. Beck je svůj. A teď jen trochu moc zasněný, bez svého rebelského Losera. Po ránu se ale beztak rozbroje nikomu dělat nechce.

Beck – Morning Phase
Vydavatelství: Universal Music
Celkový čas: 47:12
Seznam skladeb: Cycle, "Morning, Heart Is a Drum, Say Goodbye, Blue Moon, Unforgiven, Wave, Don’t Let It Go, Blackbird Chain, Phase, Turn Away, Country Down, Waking Light