Miluji tě! Vezmi si mě! Nejdříve mě proměň!
Tak toto jsou nejčastější věty třetího dílu teenagerovské ságy Stmívání: Zatmění!
Né že by na nich bylo něco špatného, chraň bůh! Co si budeme děvčata nalhávat, snad každá z nás by chtěla od
svého milého občas zaslechnout obdobně milá slova. Ale potíž je v tom, že při častém používání se přejíte i těmi nejhezčími slůvky. Natož pak v kině, kde v průběhu dvouhodinového čekání na efektní upírsko-vlkodlačí souboj, od hlavních hrdinů téměř nic jiného neuslyšíte.
A tak máte chvílemi pocit, že jste si nalistovali stránky „Bravíčka“ s fotostory, čtete si hesla v bílých bublinách, kde se v zásadě nic moudrého také nedozvíte, ale faktem je, že tam jste na dialogy typu: „nazdar!“, „Chceš mě?“, „Ne!“ „A proč?“, „ No, to je tedy k vzteku“, „a zítra budeš chtít?“ – opravdu připraveni!
Co dodat? Scénář je opravdu velmi, ale velmi slabounký. Film zachránilo pár působivým scén, které mu bezesporu přidaly plusové bodíky.
A my děvčata ještě přihazujeme další za Jacobovo propracované a ve filmu stále obnažené tělo, a tentokrát i za upíra Jaspera, který se vyloupl do pěkného chlapa (viz foto).
No řekněte sami? Není lepší než Edward (Pettinson) Cullen?
