Marjory Smarth byla u toho, když se zrodil house
Přesvědčí vás o tom, že lze tancovat nejen tělem, ale i duší. Marjory Smarth, první dáma mezinárodní housové scény a výborná americká lektorka, spolupracovala s hudebními umělci, jako jsou Diana Ross, Heavy D nebo CeCe Peniston. Co je ale důležitější, stála u zrodu house dance a spoluutvářela jeho dnešní podobu. Svým osobitým přístupem k hudbě a tanci se stala inspirací pro mnoho lidí po celém světě.
Marjory Smarth oslaví za pár měsíců čtyřicáté narozeniny, přesto je v daleko lepší kondici než většina mladých tanečníků. Na párty letošního Street Dance Kempu dokázala tančit až do rána a po pouhé půldruhé hodině spánku odučila další den čtyři workshopy. A večer opět nanovo. Tolik elánu by chtěl mít každý!
Netančí do hudby – ona je hudba!
Narodila se na Haiti a vyrostla v New Yorku. Údajně tančí už od svých čtyř let. Účinkovala v řadě filmů a tanečních dokumentů (New Jack City, Boomerang, House Of Trees), seděla v porotě známých battlů a dodnes vyučuje house po celém světě. V čem spočívá její éteričnost? Marjory netančí do hudby, ona sama je hudbou. Muzika skrz ni prochází jako přes reproduktor a její tělo se jen nechá unášet zahranými rytmy. Sama o sobě říká, že tančí svojí duší. A to se v současnosti snaží naučit i své studenty – přes tanec se svobodně projevovat.
Posuďte taneční umění Marjory Smarth
House je svobodný tanec
House má mezi styly pouličního tancování unikátní postavení. Nepanuje v něm totiž žádná nevraživost. Je to tanec svobody, lásky a míru. Pro house jsou typická klubová setkání, na nichž všichni tančí pospolu, nechávají se unášet hudbou a sdílejí své taneční dovednosti. Zatímco nohy při něm provádí neskutečně rychlé, složité a přesné kroky, tělo je naopak povolené a unášené pouze hudbou. Cítit hudbu je v housu základ – teprve na něm si může tanečník budovat svůj osobitý styl. Marjory Smarth osobitý styl rozhodně má. Míchá totiž housové techniky s afro-haitskými styly tancování. „Přes tanec sdělujete lidem svůj příběh,“ nechala se nedávno slyšet na svém workshopu. Příběh, který vypraví ona sama, by se dal opravdu „poslouchat“ věčně.
