Living Colour dali ochutnat z nového alba

Po úspěšném natočení desky ve studiu nedaleko Prahy vyrazili Living Colour na evropské turné nazvané Fall European Tour 2008. Po Budapešti, Bratislavě a Brně vystoupili 18. října 2008 také v Praze. Dostáli svému slibu a speciálně svým českým příznivcům zahráli písně z připravovaného alba.

V Americe jsou Living Colour hvězdami první velikosti, spolehlivě vyprodávájí haly. Je sympatické, že i přesto se do střední Evropy rádi vracejí a pořádají víceméně klubové turné pro obdivovatele, kteří je znají z dob jejich největší slávy v první polovině 90. let. Na věkovém průměru publika to bylo znát.

Pomalejší začátek
První fanoušci začali přicházet do MeetFactory už hodinu před začátkem koncertu, kde je čekalo nemilé překvapení. Jelikož se zvuková zkouška neplánovaně protáhla, organizátoři dovolili vpouštět lidi do sálu až v osm hodin, kdy měl koncert oficiálně začínat. Čas Living Colour nastal v deset hodin, kdy si zpěvák Corey Glover na pódium nejdřív se všemi připil. V té době už byl sál ze dvou třetin zaplněný. Publikum se do tempa dostávalo velmi pomalu, s úvodními songy Desperate people a Middle man. Akustika v koncertním sále MeetFacory není nejlepší, zvlášť při tak hlasité hudbě, jakou Living Colour produkují, a tak občas vznikal takový zvláštní zvukový chuchvalec, který trochu kazil dojem a nedovoloval si plně vychutnat propracovanost písní. Doug Wimbish a Vernon Reid si navíc velmi rádi hrají s nejrůznějšími efekty. V jejich provedení, zvlášť u Reida, je těžké pochopit, jak je možné, že ty zvuky vydává jeden člověk na jeden nástroj. S dalšími písněmi se atmosféra stále lepšila, LC rozhodně nejsou kapelou, které by se dalo vyčítat, že je monotónní. Skvěle zazpívané popové refrény se střídaly se striktními metalovými věcmi.

Vychutnejte si Funny vibe naživo

http://www.youtube.com/watch?v=De0q-bqkpLY&feature=related

Tvrději, rockověji, stále lépe
Podle dostupných zpráv bude jejich nové album to nejtvrdší, které ve své kariéře natočili. Ochutnávka, kterou nám nabídli, tomu nasvědčuje. Při reggae Type se to v publiku začlo výrazněji vlnit a hit Funny vibe už byl publikem přijat velice spontánně. Když se v doprovodu bodyguardů odešli občerstvit, exceloval bubeník Will Calhoun, který se ocitl na pódiu sám a asi po deset minut obstarával hudbu jen on. Sice netuším, do čeho všeho na pódiu mlátil a jaké čudlíky mačkal, ale bylo to impozantní. Na závěr koncertu zahráli kultovní, cenou Grammy odměněnou skladbu Cult of Personality a poprvé za večer to vypadalo, že se nacházíme na rockovém koncertě. Diváci samozřejmě nenechali kapelu jen tak odejít, přidávalo se dvakrát, cover Should I stay or should I go od The Clash a What´s your favourite colour baby, které lidé ve spolupráci s Gloverem s nadšením odzpívali.

Z Brna přijeli jako předskokani publikum rozehřát funkoví Guločar. Po zdlouhavém instrumentálním intru nabídli svůj tradiční repertoár. Prvky hiphopu se prolínaly s tanečnějšími věcmi, ale přes veškerou snahu se jim nepodařilo poněkud vytuhlé publikum, netrpělivě čekající na hlavní protagonisty večera, získat.