Londýn přivezl do Prahy Jungle. Hráli všemi barvami i zvuky
Britské duo Jungle, které se na pódiu rozrostlo v sedmičlennou sestavu, přijelo poprvé do Prahy. Ze dvou třetin zaplněný Lucerna Music Bar kapela roztancovala hity z eponymního debutu a ukázala podobným projektům, jak má vypadat živý koncert.
Kapela Jungle svůj věhlas v počátcích kariéry jistě podpořila anonymitou. Identitu skryla za neznámé tváře, nikdo nevěděl, kolik jich vlastně je. Chytlavými singly se jí podařilo skórovat zejména v britských hitparádách. Dnes už sice víme, kdo za písněmi stojí, a ústřední dvojice ochotně rozdává rozhovory; popularita kapely je však stále dost vysoká.
Do své hudby ovšem nenechá proniknout každého: ve výhodě je ten, kdo má tvorbu Jungle, v současné době omezenou na debutové album, pořádně naposlouchanou. Zmiňované album se po prvním poslechu může zdát monotónní, tudíž bude vybízet k výběru jednotlivých singlů, které naštěstí v každém případě fungují znamenitě. Určitý nezájem se pak přenáší i na vystoupení, které více položek než na desce nenabízí. Jedno už ale skupině neodpáře – znamenitou performance.
Jakkoliv zní dosavadní tvorba Jungle podobně, ovlivnila ji celé řada umělců a stylů.„Nechceme se omezovat tím, že bychom se vědomě žánrově zařazovali. Pak by se mohlo stát, že nebudeme tvořit upřímně. Lidé se snaží naši hudbu popsat, ale ona většinou vzniká náhodou,“ řekl v rozhovoru pro Právo frontman Tom McFarland. A stejně nezařaditelně působí Jungle na pódiu. V každém vyvolávají jinou emoci, téměř bez výhrady jsou to však emoce pozitivní. Stejně jako v Praze. Kapela přenášela energii na celý sál, a přestože nebyl zcela plný, při nejradostnějších momentech u Busy Earnin‘ a při závěrečném opakování Time se vezl na jedné vlně.
V loňském roce debutovala také kapela Glass Animals, která navštívila Prahu na podzim, a přestože její nahrávka působí podobně bohatě a je napěchována roztodivnými zvuky, naživo zněla až příliš introvertně a obyčejně. Jungle naopak nabídli díky sedmičlenné sestavě barevný svět, v němž toho z domácího poslechu plno chybělo, přesto byly verze s lahvemi od coca-coly a čtvernými vokály neuvěřitelně zábavná.
Takhle nějak si představujeme aktuální londýnskou hudební scénu – multižánrovou, zábavnou jak v malém klubu, tak na větších festivalech. Sedmdesátková hudba versus moderní podání.
Ne, Jungle se napoprvé nepovedlo Prahu zruinovat, ale předvedli, že k dobrému výsledku není třeba armáda tanečníků ani okouzlující projekce. Decentní stage se dvěma tančícími vokalisty, záda kryjící rytmická složka a světla stačí. Pak vám ani oněch padesát minut za pět set korun vstupného nepřijde jako krátká doba. Příště tedy dejte Jungle šanci a třeba u nás vytvoříme tu největší mexickou vlnu, jakou kdy kluci z Londýna viděli.
Jungle
Praha, Lucerna Music Bar, 23. 3. 2015