Ježíš je borec borců, haleluja! Vosto5 už jsou pryč, amen
Němým filmem Pražský student za doprovodu kapely Kazety se mohli ve středu pokochat účastníci Letní filmové školy v Uherském Hradišti . Zatímco v letním kině večer běžel film Darrena Aronofskyho Rekviem za sen, diváci vstřebávali celodenní filmové zážitky; mezi ty nezapomenutelné jistě patřil dokument Ježíš je normální!.
Dramaturgové sekce „Visegrádský horizont“ letos vybrali hned dva české dokumenty, které zaujaly podobnou tematikou: oba řeší otázku křesťanství a víry, i když každý z naprosto jiné perspektivy. Loňský snímek Víta Janečka Ivetka a hora je příběhem mladé ženy, která kdysi zažila několikero zjevení Panny Marie a dodnes se vyrovnává se svým údělem „vyvolené“. Druhý dokument s názvem Ježíš je normální! měl premiéru letos a natočila ho teprve jednadvacetiletá režisérka Tereza Nvotová (dcera herečky Anny Šiškové a režiséra Juraje Nvoty).
Podívejte se na úryvek z filmu Ježíš je normální!
http://www.youtube.com/watch?v=vG0LiXSXXkQ
Studentka FAMU ve svém debutu problematizuje otázky víry, manipulace a výchovy dětí v kontroverzních náboženských skupinách. Impulsem k natočení filmu o náboženském fanatismu ji přivedlo veřejné vystupování členů Triumfálního centra víry, kteří se snaží přiblížit lidem pouličním zpěvem a vášnivými výkřiky „haleluja!“ doslova za každým slovem. Lidé, kteří navštěvují jejich seance prokládané popovými písněmi o Bohu jsou evidentně vyrovnaní a šťastní, ale šokující jsou scény, ve kterých jsou dětem odmalička násilně vštěpována dogmata provázená hesly „Ježíš je borec borců“ nebo „Bůh tě totálně miluje“.
Na rozdíl od toho pojal Janeček svůj dokument Ivetka a hora méně kontroverzně. Ivetka je přemýšlivá a zajímavá osobnost, ale ve filmu úplně chybí „nekřesťanské“ nazírání nebo odborný názor religionisty, jednostranný pohled může nudit, nebo dokonce působit jako náboženská agitka.
Podívejte se na trailer filmu Ivetka a hora
Němé filmy s hudebním doprovodem lákají
Středeční program LFŠ také nabídl autorské filmy Christiana Bergera, o němž jste si mohli přečíst ve včerejším vydání „Uherských koleček“. Jedním z největších lákadel letošní filmovky jsou němé filmy s živým hudebním doprovodem. Sál je pokaždé beznadějně naplněný a kdo přijde později, už nemá šanci najít volné sedadlo. Tentokrát se promítal Pražský student Paula Wegenera a o doprovod se postarala post-punková kapela Kazety. Příznivci divadla Vosto5 se netajili zklamáním, že improvizátoři už odehráli všechna svá představení a po rozlučkové párty ve vojenském stanu sbalili svůj dočasný příbytek i karavan a opustili festival. Důstojnou kompenzací bylo vystoupení dámského hiphoperského dua Čokovoko.
