Fenomén Glee miluje pop a zábavu, teď si troufl i na koledy

zobrazit fotogalerii

Je to seriál, který v Americe sleduje 13 milionů lidí. Jeho herci a zpěváci mají na svědomí cédéčka, jichž se po celém světě prodalo pět milionů kusů. V jednotlivých epizodách seriálu hostují celebrity typu Britney Spears nebo Gwyneth Paltrow a při posledních cenách Emmy získal 19 nominací, z čehož dvě proměnil. Řeč je o Glee, který v Česku vysílá Prima Cool. Jak vidí fenomén, jenž si aktuálně troufá i na koledy, jeho fanoušek Štefan Titka?

Seriál Glee (v Americe se tak označují školní pěvecké sbory), který na podzim vstoupil do druhé řady, byl původně koncipován jako filmový projekt. Ian Brennan, dříve též člen sboru, si přečetl jednu z „učebnic“ scenáristiky a v dubnu 2005 držel v ruce první verzi hotového scénáře. Nikoho nezajímal. Alespoň do doby, než doputoval do rukou producenta Mika Novicka, Brennanova přítele z Los Angeles, který ho dal přečíst Ryanu Murphymu. Chodili spolu do posilovny.

Ryan Murphy se, podobně jako Brennan, mohl v tématu najít. I on totiž strávil školní léta v pěveckém sboru. Spolu se svým kolegou Bradem Falchukem, se kterým měli mimo jiné na kontě lehce bizarní seriál Plastická chirurgie s.r.o., scénář kompletně přepsali a nabídli televizi televizi Fox. Televize, jež tehdy slavila úspěchy s reality show American Idol (česká varianta nyní běží na Primě i Nově), váhala přesně patnáct hodin. Tolik času potřebovala, aby zjistila, že Glee je přesně to, co hledá. Už na začátku bylo jasné, že Glee zaujme pozici únikového žánru, jehož hlavním cílem bude především bavit.

O co jde?
V Glee sledujeme skupinku outsiderů, kteří jsou vybráni tak chytře, že se v některém z nich může najít snad každý. Máme tu na invalidní vozík odkázaného Artieho, naivního, stále se hledajícího hráče amerického fotbalu Finna, který sní o pěvecké kariéře, jeho přítelkyni a hlavní roztleskávačku Quinn, jež zjistí, že je těhotná s Puckem, trochu zabedněným židovským svůdcem (a spoluhráčem ve Finnově týmu). Dále tu figuruje emotivní homosexuál Kurt, hloupá blondýna Brittany a proradná Santana. Celý tento ansámbl pak vede učitel španělštiny „pan Shue, kterému v jeho práci hází klacky pod nohy všudypřítomná Sue Sylvester, tělocvikářka a vedoucí roztleskávaček. Nejzápornější záporák televizní obrazovky od dob J. R. z Dallasu (a jedna proměněná nominace Emmy patřila po zásluze právě jí).

V této společnosti rozehrávají tvůrci každý týden postmoderní hodinku plnou zpěvu, taneční choreografie a plakátových emocí. Není to každého šálek kávy. Glee je, díky své pestrobarevné stylizaci střední školy a práci s motivy i emocemi, specifickým produktem televizní zábavy dnešní doby. Je svým způsobem postmoderna, která si z postmoderny občas utahuje, což je na výsledku hodně vidět.

John Lennon – Imagine (Glee verze)

http://www.youtube.com/watch?v=JNl91QXws7o

It´s my life (Bon Jovi) a Confessions (Usher) mash-up (Glee verze):

http://www.youtube.com/watch?v=og_8Trt_nTs

MC Hammer: U Can´t Touch This (Glee verze)

http://www.youtube.com/watch?v=vxVnm4bWypM

Určitě existuje minimálně několik předpokladů, které by člověk měl splňovat, aby si vychutnal seriál tak, jak ho tvůrci zamýšleli. Jeden předpoklad je ale zásadní: musíte mít rádi pop. Glee se totiž vyžívá v citacích a parafrázích známých hitovek. Koncept seriálu je nastavený tak, že každá epizoda nese téma, které na sebe následně váže přiléhavé songy (vybírané přímo Murphym).

Když jsou písničky vybrané a autorská práva ošetřena, přichází na řadu Adam Anders, jehož práce spočívá ve vytváření hudebních aranží pro Glee sbor. I když se jedná ve většině případů jen o slušně zvládnuté „převyprávění“ známého hitu, jsou epizody, v nichž některá čísla mají minimálně stejnou úroveň jako originály. A dost možná, že je někdy také překonávají. Můj tip:

I u Glee se, víc než u jiných seriálů, dostavuje seriálové zacyklení. Ve chvíli, kdy odhalíte motor stroje a zjistíte, že všechno šlape stále ve stejném duchu, vás může tenhle zpívající a tančící spolek ze střední omrzet. Glee ale kromě motoru disponuje také báječnými „periferiemi“. Postavy jsou typově (i hlasově) velmi dobře obsazené a to, jak s nimi scenáristé v rámci první série nakládají a proměňují je, tvoří nemalý půvab celého projektu.
Ať už si o popmusic myslíte cokoliv, Glee je v rámci televizní tvorby úkaz. Můžeme tu spekulovat o životnosti ábavného kolovrátku, o jeho limitech do dalších řad, ale to je tak asi všechno. Radujme se, dokud to celé ještě funguje.

Brittney Spears: Hit Me Baby One More Time (Glee verze)

http://www.youtube.com/watch?v=f56bokEs3gI

R.E.M.: Losing My Religion (Glee verze)

http://www.youtube.com/watch?v=XoGnT868WJc

Beatles: I Wanna Hold Your Hand (Glee verze)

http://www.youtube.com/watch?v=fLzAEJHFDfY