Čím zaujal 35. ročník filmovky? Víc místa, méně lidí, zajímavé filmy
Tisíce akreditovaných, stovky projekcí, desítky přednášek a workshopů, a to vše v deseti dnech nádherného letního počasí. Uherské Hradiště se po skončení Letní filmové školy vylidnilo, obchody, restaurace a hospody se vzpamatovávají z neobvyklého náporu a filmoví nadšenci vstřebávají své dojmy a zážitky.
Pro letošní ročník LFŠ v Uherském Hradišti připravili organizátoři čtyři nová promítací místa, vytvořili tedy zhruba o 900 míst více než před rokem. Zareagovali tak na loňskou nedostatečnou kapacitu sálů, na nepříjemné fronty a na fakt, že se divák často nedostal na vybraný film. Díky tomu i s ohledem na mnohem menší nápor účastníků (letos se akreditovalo přes 4000 lidí, tedy skoro o polovinu méně než loni) byly tentokrát fronty v mezích přijatelnosti a vše probíhalo v mnohem větší pohodě.
Srovnání s karlovarským filmovým festivalem
Ve výčtu kladných i záporných hodnocení a postřehů se neubráním srovnání s karlovarským filmovým festivalem, i když si každý z festivalů samozřejmě klade jiné cíle a každý má svou specifickou atmosféru.
* Na Letní filmové škole nezískáte podpis od slavné hollywoodské celebrity, zato můžete debatovat s režiséry a často i s herci v následných diskuzích nebo se poučit na některé z přednášek vedených odborníkem.
* Neprojdete se sice po červeném koberci, neuvidíte okázalé róby ani nenavštívíte pompézní, zlatem zdobené hotely, ale budete cítit, že filmovka je i k tzv. baťůžkářům friendly.
* Nemusí vás mrzet, že nejste pozvaní na některý z V.I.P. večírků, protože většinu filmařů můžete potkat v neformálním oblečení někde v hospodě či vinárně.
* Neuvidíte všechny nejnovější filmy, které získaly ocenění v Benátkách či Cannes, ale můžete si prohloubit své vědomosti a ucelit znalost určité kinematografie nebo konkrétního režiséra.
* Nemusíte ráno nekřesťansky brzo vstávat, abyste ukořistili nějaký lístek, ani nemusíte čekat několikahodinové fronty na film. Na druhou stranu budete muset často snášet simultánní překlad ve sluchátkách, protože film nebude otitulkovaný.
* Můžete si vychutnávat projekce i pod širým nebem s drinkem v ruce, což má také svoje nezaměnitelné kouzlo. Ale bez repelentu vás sežerou komáři.
Co zanechalo hluboký dojem?
Určitě unikátní byla projekce němých filmů, ke kterým na místě vznikal hudební doprovod. Upoutal Jiří Stivín a jeho improvizace k dokumentu Nanuk, člověk primitivní, stejně jako duo Floex tvořené mladými umělci Tomášem Dvořákem a Jiřím Libánským, kteří famózně ozvučili němý film Orlakovy ruce. Nebo projekt Magnetik zastoupený Moimirem Papalescu, který stvořil dokonale temný elektro soundtrack k filmu Muž s kinoaparátem. Přečtěte si rozhovor s Moimirem Papalescu.
Silně zapůsobil rakouský film Na chvíli svobodní režiséra íránského původu Arashe T. Riahiho, který celé drama útěku za svobodou prožil na vlastní kůži. Velmi potěšila formálně i obsahově inovativní „pohádka pro dospělé“ a „horor pro děti“ Kdopak by se vlka bál režisérky Marii Procházkové. Dostal mě film Bennyho video svojí syrovostí a implicitně přítomným násilím, tak typickým pro filmy režiséra Michaela Hanekeho.
Podívejte se na ukázku Hanekeho filmu Bennyho video
http://www.youtube.com/watch?v=yxFJhCVoF_I
Naproti tomu mě znechutil nový horor Juraje Herze T.M.A. svojí (ne)atmosférou i diletantskými dialogy a otravná byla arogance režiséra Karla Vachka. Nudil český dokument Ivetka a hora, chyběl v něm pohled druhé strany. Dost šokovaly praktiky náboženských fanatiků v dokumentu Ježíš je normální!.
A na závěr, hluboký dojem ve mě zanechala i ledová tříšť Cuba libre ze stánku; byla v letních parnech naprosto úžasná a osvěžující!
Podívejte se na trailer filmu T.M.A.
http://www.youtube.com/watch?v=bb_1OakYF3Y
