5 bizarních léčebných postupů z historie, které byste nikdy nechtěli zažít na vlastní kůži
V minulých stoletích nebylo ve světě dostatečně vyvinuto zdravotnictví. Z toho důvodu se zkoušely různé léčebné postupy, které byly dost drastické. Koukněte se na ně.
- Vodoléčba
Pod slovem vodoléčba si mnozí z vás představí lázně, perličkové koupele a horké prameny. Zhruba v osmnáctém století to byl však jiný druh léčby. Jedná se o dnešní waterboarding. Člověk je umístěn na dřevěnou desku. Obličej mu je zakryt ručníkem nebo celofánem, přes který se lije voda. Dotyčný má pocit, že se topí. Nejspíš jste to odhadli dobře, není to léčba, ale spíše mučení. Dříve se tím však „léčily“ psychické poruchy. Do vodoléčby patří i neustálé ponořování hlavy pod vodu, dokud člověk „nepřijde k rozumu“.
- Probodnuté pozadí
Pánové měli v patnáctém století často problémy s periproktálním píštělem. Znamená to patologické propojení konečníku s kůží v řitní oblasti. Trpěli tím často muži, kteří veškerý svůj čas trávili v sedle koně. A těch bylo tenkrát hodně. Z tohoto důvodu se tato nemoc dnes vyskytuje jen výjimečně. Chirurg John Arderne přišel na to, jak pány z takové citlivé nemoci dostat. Nic příjemného to rozhodně nebylo. Svými pochybnými nástroji probodl na jedné straně zadek a dostal se až k análnímu otvoru. Dírou protáhl provázek a pohyboval jím na obě strany, tím se píštěl uvolnil. Pokud tuto proceduru vůbec nějací muži přežili, nevykrváceli nebo neumřeli na infekci, měli zadek v pořádku.
- Vibrátory
V polovině devatenáctého století stvořil George Taylor vibrační mašinu poháněnou uhlím. V té době si muži mysleli, že hysterie u žen je nemoc. Měli za to, že se uklidní, když budou často dováděny k vrcholu. Všichni manželé jim tohle nedokázali dopřát a tak se vyrobil léčebný stroj, který je velmi stará verze dnešního vibrátoru. Byl to obrovský stůl, ve kterém byl otvor na ženské pozadí. Do něj pak žena dostávala vibrace. Pokud ani to proti hysterii nepomohlo, měla jim být vyjmuta děloha, což už je hodně drastická léčebná metoda!
- Foukání do análního otvoru
Anální otvor byl pro lidi v dřívějších dobách velmi zajímavým předmětem ke zkoumání. Mysleli si, že když do něj budou něco strkat nebo foukat, vyřeší se tím spousta fyzických či psychických potíží. V osmnáctém století se to používalo jako univerzální lék. Technika foukání kouře do zadku pochází z indiánské tradice. Tímto způsobem resuscitovali nemocné. Třeba Mayové si do análního otvoru strkali drogy, aby se dostali do jiného světa. Zadek byl prostě na všechno!
- Léčba mučením koček
Lidé se snažili různými způsoby vyléčit psychicky nemocné. Většina z nich si myslela, že terapie šokem je nejlepší volbou. Doufali, že se pacienti z těch hrůz, co uvidí nebo zažijí, vrátí do světa normálně smýšlejících lidí. Dnes už víme, že opak je pravdou. Většinou to z nich udělalo totální trosky neschopné běžného žití. Jeden z takových přístrojů, který měl lidi šokovat, byl Katzenklavier – klavír pro kočky. Zvířata byla zavřena u piana a jejich ocasy byly připevněny pod kladívky klavíru. Když se na něj hrálo, kocouři kvičeli bolestí. Po několikahodinovém poslouchání kočičí symfonie se měl psychicky narušený člověk uzdravit…