4 neuvěřitelné příběhy s paranormálními jevy: Věřte, nevěřte…
Mnoho lidí má rádo záhady, něco nevysvětlitelného, tajemného, ale už ne každý by chtěl něco takového zažít. Podívejte se na následující příběhy, které se skutečně staly.
- Sprcha: „Probudila jsem se kolem jedné hodiny v noci a uslyšela jsem zvuky ze sprchy. Nejprve jsem myslela, že to byl můj bratr, pracuje totiž na noční směny, takže jsem předpokládala, že přišel domů pozdě a šel se sprchovat… Trvalo to ale zhruba půl hodiny, tak jsem vstala a šla se podívat, co tam tak dlouho dělá. Nikdo ale ve sprše nebyl, můj bratr nebyl doma, nikdo kromě mě doma nebyl.”
- Lampa: „Před několika lety kolem třetí hodiny ranní jsme já a moje žena spali a já se pomalu probouzel z opravdu hlubokého spánku. Oči se mi začaly otvírat a jakmile se zaměřily na lampu na mém šatníku, tak ta sklouzla a roztříštila se na podlaze. Žena i já jsme se rychle posadili a podívali se na sebe zděšeně. Dohodli jsme se, že to uklidíme ráno a šli znovu spát. Druhý den ráno, když jsme se probudili, stála lampa u nohou postele (asi 5 stop od místa, kde spadla) a byla úplně v pořádku.”
- Noční tulák: „Když jsem byl ve 4. třídě, tak jsem vždy spal s otevřenými dveřmi. Bylo to období, kdy jsem se každou noc probudil mezi třetí a čtvrtou hodinou ráno a slyšel jsem kroky po schodech, které se pak přesunuly do obývacího pokoje, šly přes jídelnu, přes kuchyň a dolů do předsíně. Vždycky se zastavily přímo před mými dveřmi, pak se otočily a vrátily se zpět do sklepa. Jednou v noci jsem viděl stín holčičky / chlapce (nepoznal jsem to) přímo před svými dveřmi, postava se na mě dívala po dobu několika sekund, pak šla pryč, zpátky dolů schodiště.”
- Dívka: „Od svých třech do třinácti let jsem žil v pěkném domě ven poblíž Yosemitského národního parku. Měli jsme 4 ložnice, pracovnu, jídelnu, standard. Jen trochu dolů prašnou cestu a na míle daleko od civilizace. Celé moje dětství mě navštěvovala dívka v bílém. Nikdy nemluvila, jen jsem se díky ní v noci probudil a viděl ji či jsem ji cítil. Zeptal jsem se na to otce a jeho odpověď pokaždé byla, že muži v naší rodině můžou vidět duchy. Říkal jsem si, že jsme měli v naší rodině nějaké mírné projevy schizofrenie. Poté, co zemřel můj otec, se matka rozhodla prodat dům. Kupující měl syna, který si opakovaně stěžoval, že tam je dívka, která ho pozoruje a že se musí dostat pryč.”