Ewa Farna natočila desku a přeje si „porovnat černou kůži s bílou svou“

Bronzová Slavice Ewa Farna (16) vydá 26. října svoji třetí sólovou desku. Jmenuje se Virtuální a o tři dny později proběhne její křest. Na začátku listopadu pak talentovaná zpěvačka vyrazí se svojí novou kapelou na turné po Česku, Slovensku a Polsku. Ewa v rozhovoru pro Kouli.cz přiblížila, o čem jsou její nové písně, jak se jí plete čeština s polštinou a proč nakonec neviděla koncert kapely U2.

Ewo, potkáváme se v poledne školního dne. Kolik času jsi vůbec od září věnovala vzdělání?
Ve škole jsem byla, i když málo. Teď v říjnu se to ale chystám napravit!

Ve kterém jsi ročníku?
Ve druháku na gymnáziu. Ještě dva roky a maturita… (směje se)

První singl z nové desky Toužím, ke kterému se natáčel klip v Polsku

http://www.youtube.com/watch?v=OxEIuEI_rQ4

Pojďme ale k tomu hlavnímu. Jaká vlastně bude tvá nová deska – rocková, romantická, popová?
Bude to všechno dohromady. Jsou tam tvrdý kytary, které na koncertech vyniknou ještě více. Romantika je tam taky, pár dojemných skladeb. Mám tam písničku pro maminku, takovou pomalou, nebo hrozně emotivní píseň pro moji babičku, která mi během natáčení desky zemřela. Tečka na konec je o tom, že toužím poznat lidi z opačné strany planety. Chci tam porovnat černou kůži s bílou svou. V novinách pořád píšou, jak se lidé v Africe trápí. Je to smutný a my bohužel nic neděláme pro to, aby to bylo jinak.

A kam se podělo tvoje hudební mládí?
Mladické energie je na desce hodně. (smích)

Kolik songů jsi si napsala?
Texty jsem udělala k šesti písničkám, hudbu k té poslední. Chci lidem ukázat, že plánuju jít touhle cestou. Teď nemám kvůli škole moc času, ale až ji skončím, tak chci jít cestou vlastní tvorby.“

Po vydání desky vyrážíš na česko-slovensko-polské turné, kdy začíná?
Začíná 3. listopadu v Brně a skončí 6. prosince v pražské Lucerně. Na jaře pak pokračujeme na Slovensko a do Polska.

Můžou se na tvoje nové CD těšit i fanoušci v Polsku?
Deska bude jen v češtině, ale už pomalu chystáme texty i v polštině, abychom ji mohli natočit a aby mohla na jaře vyjít v Polsku.

Jak snášíš to, když jeden večer zpíváš koncert v češtině a den na to v polštině?
To je to nejhorší, co jsem kdy zažila – zpíváte polský koncert a do toho se vám nasouvají české texty písniček. Až pojedeme na turné, tak chci opravdu stejný playlist jako v Česku, abych jen přepnula a zpívala.“

Co komunikace v polštině mimo koncerty?
Když už jsem v Polsku třeba dva dny, tak mluvím plynule. Ale když odjedu jen na skok, tak mi v hlavě šrotuje čeština a je to strašně složitý. Ještě když jsou si ty jazyky docela podobný.

V současně době vystupuješ s novou kapelou, kterou sis vybrala na konkurzu…
Ano, už mi natočila desku, jezdíme od začátku července na koncerty a zatím to vypadá dobře, takže jsem spokojená.

To jsou samí kluci?
Ano, jsou to všechno kluci.

Znala jsi někoho už dříve?
Znala jsem se s basákem Honzou Lstiburkem, který mi natočil úplně první desku. Hraje mimochodem s Toxique. Pak je tam Franta Poborský na piano a bicí, kytarista Martin Chobot a devatenáctiletý Honza Steinsdorfer, který studuje konzervatoř a je to výborný klávesák.

Kdo měl při tom výběru kluků hlavní slovo, ty?
Byl tam producent, ale poslední slovo jsem měla já. To tak prostě mělo být, že mi musí sedět fyzicky i hudebně. (smích)

Otázka na závěr: Jak jsi na tom momentálně s hudebními oblíbenci?
Mám hrozně ráda Anastaciu. V poslední době mě pak zaujala Lady GaGa, která je totálně výstřední. Není to úplně můj šálek kávy, ale líbí se mi. Hodně mě taky baví U2. Já jsem se na ně chystala do polského Chorzova, už půl roku jsem měla lístky a byla jsem natěšená, dva dny před tím jsem se ale dozvěděla, že musím na zkoušku do Sopot, kde jsem zpívala. Takže to padlo.