Falco – talent pronásledovaný démony
Je splnění životního snu výhrou, nebo začátkem konce? Spousta mladých hudebníků sní o tom, že se stane rockovou či popovou hvězdou. Představa, že vyprodáváte sály a lidé vás na ulici poznávají, je opojná. Sláva má ale i svoje stinné stránky. O tom vypráví životopisný snímek Falco, film o prvním německy mluvícím zpěvákovi, který dobyl americkou hitparádu.
 |
|---|
|
Falco
|
Nečekejte žádnou prvoplánovou oslavu superhvězdy, a naopak ani mravokárný snímek ve stylu „alkohol, drogy a zlý svět okolo kazí čistou duši umělce“. Snímek začíná informací o smrti zpěváka, tento moment je natočen dokumentárním stylem. Očitá svědkyně sděluje okolnosti nehody, vlastně sebevraždy. Ocitáme se v prostoru automobilu, kde si opilý a zfetovaný Hans Holzel alias Falco pouští hudbu z kazety. Je rozrušený, psychicky vyšinutý… A pak se ostrým střihem přeneseme do Vídně 60. let a vidíme malého Hanse, jak klimpruje na klavír Mozartovu sonátu, poznáváme jeho matku a kulisy neutěšených rodinných poměrů. Sledujeme pak jeho proměnu z podivně vyhastrošeného člena vídeňské undergroundové kapely v hvězdu pop music se všemi typickými manýry superstar: hysterií, vztahovačností, narcismem a arogancí, zejména pak sklonem k přehánění a výchylkám od extrému k extrému. A také jsme účastníky jeho rozháraného rodinného života, věčných hádek se ženou Jacqueline a záchvatů jeho snahy být dobrým otcem, kterého sám nepoznal.
Nejistý umělec i hysterický fracek
Falco se tu představuje bez příkras – jako nejistý umělec i jako hysterický fracek, který hledá lásku a jistotu, ale za okamžik je schopen zahodit tyto věci do škarpy a vysmát se jim. Kapitola sama pro sebe je také jeho celoživotní závislost na matce.
Falca ztvárnil Manuel Rubey, německý rockový zpěvák a herec. Jelikož tato postava v podstatě nesleze z plátna, herec musí diváky vtáhnout do děje, vést je, přesvědčit je, že Manuel Rubey je v tento moment Falcem. A to se Rubeymu zdařilo výborně. Sám herec přiznal, že si po skončení natáčení musel oholit hlavu, aby se tak symbolicky distancoval od Falca. To mnohé vypovídá o jeho hlubokém ponoru do postavy.
A samozřejmě je velký důraz kladen na hudbu a na zvukovou stránku. Do děje jsou vkomponovány Falcovy hity Herr Komissar, Jeanny nebo hit, který dobyl Ameriku Rock me Amadeus. Stejně jako hudba, tak i zvuky a ruchy jsou velmi citlivě a pravdivě vsazeny do filmu – když se Falco s manželkou Jacquelin hádá a vzduchem létají talíře, zvuk jejich tříštění o zeď je nesnesitelný, hádky vůbec jsou ve filmu podané se syrovou intenzitou.
Hudební a obrazová složka někdy ústí – za pomoci střihu – až v klipové sekvence. Celý styl vyprávění je klipový – v tom dobrém slova smyslu. Pracuje s momentem překvapení, neříká vše po lopatě, pracuje s výpustkami a víc než na logice je často postaven na estetice a efektu. Vizuálně jsou záběry velmi pečlivě komponovány, tedy nejen ucho, ale i oko diváka je syceno rafinovanými momenty.
Famózní Jeanny
http://www.youtube.com/watch?v=stqv_miBsZ0
A mezi hlavní dějovou linkou se vždy na okamžik připomene záběr z Falcových posledních okamžiků – auto, horko, jedna kazeta hraná pořád dokola –, aby se nakonec obě tyto dějové linky protnuly v osudný okamžik, kdy se zpěvák vřítí na silnici.
Film Falco Thomase Rotha tedy není oslavou jedné superstar, ani filmem určený jen hudebním zasvěcencům. Je to sonda do psychiky člověka, nadaného a zároveň nesnesitelného, kterému naleptávají psychiku jeho vlastní démoni… Ale zejména je to výborný divácký zážitek.
Falco
2008, Rakousko/Německo, 108 minut
Režie: Thomas Roth
Hrají: Manuel Rubey, Christian Tramitz, Grace Jones a další
Premiéra: 13. listopadu 2008