Jedinečná výstava NaFilM: Vyzkoušejte si, jak se dělá film!
Co se vám vybaví, když se řekne film? Předpokládáme, že ve většině případech herci, režisér, kamera, možná i peníze, sláva. Ale film je mnohem bohatší. Je to celek složený z jednotlivých dílků, bez nichž by nemohl fungovat. Nebudou herci, režisér, kamera, nebude film. Nebude zvukař, osvětlovač, skript, kompars, nebude film. A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Zkrátka vše má ve filmu své místo. A řekněte, nebyla by škoda to nějak nezachytit? Existují muzea hraček, čokolády, panenek, tak proč nemít muzeum filmu? Takovouto otázku si položili i studenti Katedry filmových studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a vznikl tak projekt NaFilM - Národní filmové muzeum. Více nám o něm řekly samy autorky Terezie Křížkovská a Adéla Mrázová.
Obě rády cestují a v rámci cest pozorovaly, že mnoho států má svá muzea filmu, tak proč jej nemít i u nás? Pravda, máme zde muzeum Karla Zemana, ovšem to je zaměřeno konkrétně na jeho tvorbu, nikoliv na film obecně. A myšlenka filmového muzea byla na světě. Terezie a Adéla spolu se spolužákem Jakubem Jiřištěm podali roku 2012 přihlášku na vnitřní grant Filozofické fakulty s tématem zabývajícím se rešerší filmových muzeí ve světě se zamyšlením, proč není v České republice. Grant nedostali, ale naskytla se jim možnost otevřít si na fakultě v roce 2013 seminář s touto tématikou. Tento seminář pak vedli o rok později i na UMPRUM, kde jej mohli navštěvovat i studenti FAMU. Poté požádali o grant Mládež v akci. Tentokrát úspěšně. A začal koloběh příprav.
Založit ovšem celé muzeum není otázkou jednoho týdne nebo měsíce, proto jako jakýsi trailer k muzeu vznikla výstava Na film!. Terezie spolu s Adélou a lidmi, které tato myšlenka nadchla, hledali místo, kde by se mohla uskutečnit. Naskytla se jim možnost využít výstavní prostor v Museu Montanelli v Nerudově ulici. Měli měsíc na to, aby vytvořili synopsi výstavy. Vyráběli modely z polystyrenu, rozhodovali se, jak budou výstavu koncipovat. Z grantu Mládeže v akci dostali na realizaci výstavy zlomek toho, kolik se ukázalo, že bude reálně na výstavu, která se svým rozsahem i délkou konání rozrostla, potřeba. Sehnat totiž museli alespoň šestkrát tolik. Naštěstí se jim ale podařilo získat na svou stranu několik silných partnerů.
Pomoc se jim naskytla i v nepeněžitých formách v podobě různých darů. A dne 4. června 2015 tak mohla být výstava otevřena. Autoři ji rozčlenili do tří hlavních témat:
- přechod filmu na zvuk – konec němého filmu
- meziválečná avantgarda – u nás se odlišovala od ostatních států
- exil 68-69 – mnoho z nás toto období zná, někteří jej i zažili, hlavními jmény jsou Miloš Forman, Vojtěch Jasný a Pavel Juráček
Exempláře získávali, s nadsázkou řečeno, jak a kde se dalo. Kresby a návrhy ruchových nástrojů se pokusili získat až z Ruska, neúspěšně. Nakonec jim pomohl kastelán z Českého Krumlova, kde se hrávalo barokní divadlo. Dle návrhů jim tyto nástroje vyrobili truhláři. Některé exponáty pak poskytlo Národní technické muzeum.
Od jiných výstav se Na film! odlišuje tím, že je více interaktivní. Chce film návštěvníkovi přiblížit formou atmosféry a zážitku. Hned v první místnosti si tak třeba můžete zkusit vytvořit různé zvuky jako klapot kopyt, déšť a zasadit je do na plátně běžícího němého filmu. Na jiných výstavách si na exponáty nemůžete sáhnout, tady je tomu naopak. Dále se zde můžete setkat se spoustou doprovodných programů. Příkladem mohou být komentované prohlídky pro školy, filmová dílna nebo třeba přednáška s filmovými ukázkami.
Myslíme, že myšlenka filmového muzea a výstavy u nás chyběla. Přesto, že se našli i tací, kteří tomuto projektu nedávali moc šancí a samotné autory od jejich nápadu mnohdy odrazovali, Terezie, Adéla, i Jakub se nenechali zviklat a šli si za svým. Udělali dobře. Nyní mají mnoho příznivců i z řad umělců. Jsou jimi mimo jiné Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák či Helena Třeštíková. Výstava potrvá do 25. října 2015.
