Vydejte se na výlet k tajemným vodám Černého a Čertova jezera

Na koupačku to sice ještě není, ale o to víc vám prospěje pěší túra ke dvěma největším vodním plochám Šumavy. Cesta k mýty opředenému Černému a Čertovu podráždí vaši fantazii, potěší oko a vžene vám do plic trochu čerstvého lesního vzduchu.

Černé jezero

Černé jezero patří mezi tuzemská nej a z vlastivědy byste si ho tak měli pamatovat jako největší české jezero. Stačilo ale, aby státní hranice ležela o necelý kilometr vedle a Schwarz See by patřilo německým sousedům. Naštěstí tomu tak není a největší, nejhlubší, nejníže položené a nejspíš také nejčernější jezero Šumavy je naše. 
Najdete ho pouhé 4 kilometry od Špičáku v Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero. A proto budete muset vypnout motory na Špičáckém sedlu a vyrazit na 3,5 kilometru dlouhou procházku přes šumavské lesy a sjezdovky. Celou cestou vás bude doprovázet žlutá turistická stezka a ledového obra byste neměli minout ani v případě, že zakopnete o jeden z místních bludných kořenů. Doporučujeme naplánovat výlet za sucha, protože po dešti se s cesty stává opičí dráha a trasa se tak pocitově nekolikanásobně prodlužuje. 

Na břehu si budete jistě lámat hlavu nad tmavým zbarvenám jinak poměrně čisté vody. Označení černé dostalo jezero kvůli nedostatku světla a lesů lesů odrážejících se na vodní hladině, ale příčinu najdeme i pod hladinou. Jehličí, která do něj pěkných pár tisíc let padá, utvořilo na dně několikametrovou vrstvu kalu, upouštějící přírodní plyn. Legenda také říká, že na jeho téměř 40 metrů hlubokém dně leží těla umrlců a dokonce i hraběnka s celým kočárem. Na dně ale opravdu leží urna průkopníka lyžování Julia Poláka, kterého připomíná pamětní destička na skále.
Koupání v jezeře je stejně zakázáno a děsivými historkami se tak můžete strašit jen na břehu. Historek a legend koluje o jezeru víc než dost – jednu z nich dokonce vytvořila samotná StB, která při rozkrývání nacistického tajemství v 60. letech vylovila z vody prázné papíry. Vraťme se ale k faktům. Na Černém jezeře najdete také nejstarší přečerpávací elektrárnu u nás a když vás přestane bavit jehličnaté okolí a temná voda, můžete vyrazit na 4 kilometry dlouhou cestu k nejvyššímu šumavskému vodopádu Bílá strž. 

Čertovo jezero

Když už se budete brouzdat šumavskými hvozdy, byla by škoda neodskočit si k místí dvojce – Čertovu jezeru. Od svého většího sourozence zaostává ve všech směrech jen o pár metrů a remizuje s ním v počtu méně či více děsivých legend. K jeho břehům vás dovede červená turistická značka a na cestu byste měli vyrazit v pohodlných trekovkách a hlavně bez kol. Trasa je plná stoupání, balvanů, kořenů a dalších ďáblových nástrah a jehůře dostupné ze pěti ledovcových jezer Šumavy. Naštěstí jsou tu po několik stech metrsch rozmístěny značky a rozcestníky. Na jednom znich si můžete všimnout místa s označením hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. Vody Čertova jezera totiž zásobují Dunaj a následně i Černé moře. 
I když geologové vznik jezera vykládají trochu jinak, místní povídačky praví, že ho zde vyryl čert. Ten si vyhlédl dívku a chtěl ji unést do pekla. Jenže nepočítal s nebojácnou povahou žen z hor a překvapilo ho, když se s ním děvče začalo u jezírka prát. Souboj skončil vítezstvím horákyně a utopeným čertem s kamenem přivázaným na ocase. Od té doby se z jezera údajně vynořují pekelné postavy. 
Ale ani tady si nesmíte udělat pár tempíček, a tak se raději projděte místním okolíma hledejte vzácné houby, rostliny, ptactvo a když budete mít štěstí, možná narazíte i na rysa ostrovida. Po modré si to pak můžete namířit do Železné Rudy nebo zpět na Špičák.