Martin Gore na sólovce oživuje staré Depeche Mode
Je to prostě pravda, Depeche Mode dělá Martin Gore. I když písničky už deset let skládá i frontman David Gahan, ten pravý duch depešáků je jen jeden. Gore, autor všech zásadních hitů kapely, to dokazuje na své nové sólovce s názvem MG, industriálním elektrosoundtracku k neexistujícímu sci-fi filmu.
Depeche Mode podávali nejlepší výkony ve druhé polovině osmdesátých a na začátku devadesátých let: temné syntetizátory, melancholie, elektronika. Novinka MG Martina Gorea není sice pro hardcore fanouška Depeche Mode požehnáním, ale připomínkou starých dobrých časů zcela určitě ano; jeho tracky nejsou zanesené kytarou, bicími, harmonikami a kdovíjakým svinstvem. Staré dobré elektro, jako třeba v Pinking a Swanning. Čistá práce jako z Music For The Masses nebo Black Celebration. Na desce ale najdeme víc než jen reinkarnaci skvělých instrumentálek a koncertních úvodů Depeche Mode. Skladeb je na desce šestnáct (Gore: „mohl jsem skládat dál, ale 16 mi přišlo jako správné a zdravé číslo“) a ubírají se různým směrem.
První ukázka z alba
Je v nich cítit vliv německých Kraftwerk, ale i Yazoo, synthpopové dvojice z poloviny osmdesátých let. V písničkách Brink a Crowly je slyšet i VCMG, pár let starý minimalistický techno projekt Gorea a Vince Clarka, někdějšího spoluhráče z Depeche Mode. Nejmodernější zvuk pak má pilotní singl Europa Hymn, jako otvírák na party ideální. Atmosféra je ostatně – kromě tří čtyř 
konkrétních favoritů z tracklistu – na albu to nejlepší a pro fanoušky Depeche Mode je album MG povinným intermezzem před novým albem, které se už píše. A vy ostatní? Zkuste ho, má potenciál.
P. S. A ještě jedna věc – názvy skladeb. Kromě Europa Hymn mají všechny písničky jednoslovný název. Brink, Elk, Hum, Islet, Exalt. Trochu úlet, ale zábavný. Stejně jako MG.
Martin Gore (MG) – MG
Vydavatelství: Mute
Seznam skladeb: Pinking, Swanning, Exalt, Elk, Brink, Europa Hymn, Creeper, Spiral, Stealth, Hum, Islet, Crowly, Trysting, Southerly, Featherlight, Blade
Text: Saša Kliment