Primal Scream v Praze: Lakýrky, flitry, hity. Chyběla jen chemie
Cestovní kanceláře kapele Primal Scream asi dvakrát nepoděkují. Na svojí poslední desce More Light totiž Velkou Británii nevykreslila zrovna jako ideální místo k životu. Při pondělním koncertu v pražském Lucerna Music Baru ale zase oproti tomu ukázala, že s hudbou jsou na tom Angličané stále skvěle. Škoda jen, že muzikanti nesplynuli s publikem dřív než během poslední třetiny koncertu.
Předkapela Niceland vyklidila pódium, technici se začali přehrabovat v efektech a jen málokdo zpozoroval, že se před našlapaný sál postavila šestice Primal Scream. Žádné příšeří, intro nebo jakékoliv jiné upozornění, že přichází hvězdy. Jasně, zkušená kapela nemá podobné triky zapotřebí, přesto to fanoušky zarazilo a do nálady se dostali až během třetího songu Jailbird (někteří se z úvodní paralýzy nevyhrabali vůbec).
Poslechněte si Primal Scream v Youradiu
Recenze: Temné světlo Primal Scream
Bobby Gillespie nahodil sáčko, pod nímž se třpytila stříbrná košile s vázankou, a první řady oslepil nablyštěnými lakýrkami; zraky všech přítomných dam se upíraly k němu, pánové občas zašilhali na jedinou dámu v sestavě, na basistku Simone Butler. Všechno se v tomto směru sešlo na výbornou: skvělé nazvučení, setlist nabízel jak staré pecky ze Screamadeliky (například skvělou Slip Inside This House) i novinky (It´s Alright, It´s OK). Jedině chemie mezi publikem a účinkujícími nefungovala, jak by měla.
Primal Scream letos na Glastonbury
Pražané zpěvákovi na sborové popěvky ani na jeho občasné dotazy příliš neodpovídali. Balkony nereagovaly skoro vůbec, takže situaci dole zachraňovaly alespoň roztančené skupinky nadšenců. Svůj díl na zmatené atmosféře měl ale i samotný Gillespie, který se po celou dobu tvářil dost nevýrazně, asi jako kdyby stál celou věčnost na autobusové zastávce a čekal, až něco konečně pojede. Image sice musí být, ale když při instrumentálních partech kolegů zaujal naprosto statickou pózu bez jediného poklepání nohou, působil zkrátka víc než nezúčastněně. Mezi skladbami navíc trochu zbytečně vznikaly prostoje a večer kvůli tomu ztrácel spád.
Ještě, že mají Skotové v arzenálu nestárnoucí pecky. Swastika Eyes naživo funguje stále stejně dobře jako Country Girl, novinky zase kapelu ukázaly jako někoho, kdo po víc jak dvaceti letech chytil druhý dech a nemá důvod kariéru balit. Jen je zkrátka škoda, že Gillespie a spol. neodehráli celý koncert s takovým nasazením, jaké předvedli v závěrečné části večera.
Primal Scream
Support: Nicelanad
Praha, Lucerna Music Bar, 18. 11. 2013
