Demokracie je zlo, hlásá Diktátor v komedii roku
V Boratovi si přisvojil Kazachstán, v Brunovi Rakousko. Pro svůj další projekt si Sacha Baron Cohen zemi kompletně vymyslel, a rovnou se dosadil do jejího čela jako diktátor. Demokracie, tyranie, ale i o neholené feministky a stigma 11. září – nová taškařice britského komika si střílí ze všeho a vaše bránice bude mít o zábavu postaráno. Slibujeme.
Vítejte ve fiktivní zemi Wadiya, která trpí pod krutovládou Aladeena, po smrti Kim Čong Ila posledního pořádného diktátora na světě. Aladeen vládne zemi tvrdou rukou, což se nelíbí západnímu světu (= USA), volajícímu po demokracii. Pro poddané je trnem v oku nejen diktátorův způsob vyhrávání olympijských závodů (s pistolí v ruce), ale třeba i necitlivé zásahy do wadiyjského slovníku; slova „pozitivní“ i „negativní“ nahradilo jedno slovo „Aladeen“ (což způsobuje prekérní situace zejména při diagnóze HIV).
Aladeen odjíždí na zahraniční návštěvu do USA, kde má před shromážděním OSN v plánu z vysoka se vysmát všem demokratickým principům. Místo toho je však díky lsti svého pobočníka (Ben Kingsley) unesen, oholen k nepoznání a jen tak tak se mu podaří uniknout smrti. Má před sebou nelehký úkol – zabránit tomu, aby jeho dvojník před OSN podepsal dohodu, která by učinila z milované Wadiy demokratickou zemi.
Na rozdíl od Borata nebo Bruna se v Diktátorovi servíruje regulérní příběh se scénářem. Je velmi jednoduchý a slouží spíš jako šňůra, na kterou Sacha Baron Cohen, komik se smyslem pro humor na hranici vkusu, navléká jednotlivé scény. Tu a tam se na perle objeví nějaký ten kaz (herečka ze Scary Movie Anna Faris minimálně podruhé recykluje „svůj“ vtip s nevyholeným podpažím), jinak ale máme co dočinění s velmi hodnotnou bižuterií.
Diktátor je nejzábavnější film minimálně tohoto roku, možná i nejzábavnější "baronovina" vůbec. Míst, kdy vtipy nezafungují tak, jak by měly, je v Diktátorovi zatraceně málo, a pokud snesete drsnější humor, který se strefuje do všeho, co je západnímu světu svaté, a také nějaké to utahování si z pravidel žánru romantické komedie (scéna porodu je kultovní už teď), je to zkrátka film pro vás.
Počítejte s tím, že se budete smát i věcem, které jsou za normálních okolností proti vašemu přesvědčení. Pokud se víc než jednou přistihnete, že se smějete něčemu, co je vlastně hrozné, gratulujeme – jste ještě člověk a máte právo nárokovat si svou lidskost.
I v tom je ale Cohenův přínos; dělat si legraci tam, kde stále převládá pieta, nebývá obvyklé. Dobře patrné je to hlavně ve scéně s vrtulníkem, která ve dvojsmyslech a narážkách na 11. září přináší místo slz dojetí slzy smíchu a svým způsobem tolik kýženou katarzi, která jako by byla stále v nedohlednu (viz nedávný snímek Stephena Daldryho Neuvěřitelně hlasitě a nesmírně blízko).
Nemá smysl tvrdit, že Cohenovi jde o něco víc než o pobavení. Diktátorovi ale na druhou stranu neodpářeme, že funguje i jako ostrá satira nejen na diktátorské režimy, ale možná trochu paradoxně i na demokracii jako takovou.
Diktátor (Dictator)
Komedie, USA, 83 minut
Režie: Larry Charles
Hrají: Sacha Baron Cohen, Anna Faris, Ben Kingsley, Megan Fox, B.J. Novak, John C. Reilly, Aasif Mandvi a další
Premiéra v ČR: 17. května 2012
