Můžeme se manipulací s klíšťaty nakazit?
Mladý vědec z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Jan Perner (32) zkoumá klíšťata a další roztoče. Za svou přínosnou práci dostal prestižní ocenění, a sice Prémii Otto Wichterleho pro výrazné vědecké talenty.
„Ve výzkumné části se zabýváme rozložením krve na jednotlivé molekulové frakce a zjišťujeme, které látky z hostitele klíště potřebuje pro svůj vývoj a rozmnožení. V aplikované části se zabýváme testováním látek proti klíšťatům a roztočům, ať už v laboratorním rozsahu pro vlastní vývoj nebo zakázkové testování látek,“ popsal svou práci webu Aktualne.cz Perner.
Co je nejnebezpečnější
Kdo vlastně saje krev – samec, nebo samička? Záleží na druhu. „Samec našeho klíštěte obecného směřuje výhradně k oplození samičky. Tím jeho životní dráha končí,“ řekl Perner.
Co nejvíc ohrožuje člověka? První stadium, tedy larva, druhé stadium, tedy nymfa, či třetí stadium, tedy dospělec? „Vylíhnuté larvy jsou pro člověka nebezpečné jen částečně. Pokud je dotyčný očkovaný proti klíšťové encefalitidě, tak pro něj nepřestavují žádné riziko. Larvy totiž nepřenášejí lymskou boreliózu. Bezpečně je poznáte, mají jen šest nohou, na rozdíl od dalších infekčních stadií, které mají nohou osm. Nejnebezpečnější pro člověka je tedy nymfa, malé osminohé stadium,“ vysvětlil vědec.
Jakým směrem vytáčet?
„Rozhoduje délka sání na člověku. Čím dříve ji odstraníte, tím více snížíte riziko přenosu mikrobů, které způsobují nemoc. Kolega doktor Šíma ověřoval v laboratorních podmínkách souvislost mezi délkou sání klíšťat a vznikem boreliózy a došel k závěru, že pokud vyndáte nymfu do 24 hodin po přisátí, nedojde k rozšíření lymské boreliózy,“ pokračoval.
Zároveň všechny uklidnil tím, že manipulací s klíšťaty se nemůžete nakazit. Taky podle něj prý nezáleží na tom, jakým směrem klíště ze sebe, kočky či psa vytáčíte. Hlavně aby bylo venku co nejdříve!
