Vědci tvrdí, že vyvinuli algoritmus, který předpoví, jestli má herec úspěch stále před sebou, nebo už je za zenitem

ČTK, mim

Vrchol kariéry Macaulaye Culkina přišel brzy, Jane Lynch se dostala na výsluní před padesátkou a návrat Matthewa McConaugheyho do světla reflektorů uprostřed kariéry už je téměř legendární. Vědci nyní tvrdí, že vyvinuli algoritmus, který s pětaosmdesátiprocentní přesností předpovídá, jestli má herec či herečka svůj nejproduktivnější rok stále před sebou, anebo zda už je za vrcholem.

 Podobná křišťálová koule předpovídající budoucnost by nepochybně lákala herce i jejich agenty, ale vědci uvádějí, že je v jejich zjištění jen málo záhad a kouzel. Nejlepšímu roku herce obvykle předchází vytrvalý nárůst práce, kterou dostává.

Oliver Williams, hlavní autor studie z londýnské Univerzity královny Marie, uvedl: „Pokud bych na základě svých zjištění měl dát nějakou radu, pak bych řekl – berte víc práce, a budete jí víc dostávat.“

Ostatně je možné, že i z něj samotného udělá jeho výzkum hvězdu. Williams dodal, že jistý scénárista zvažuje, že by jeho práci použil jako součást filmu o herci, jehož kariéra je v troskách, a proto hledá pomoc vědce, aby mu pomohl vrátit se na výsluní.

Analýza

Tým Univerzity královny Marie svou studii zveřejnil v odborném časopise Nature Communications a uvádí v ní, že probral údaje z Mezinárodní filmové databáze (IMDb) a díval se na kariéry herců od roku 1888 až 2016. Posuzovali přitom 1,5 milionu mužů a téměř 900 000 žen. U každého z nich zaznamenali počet rolí za rok, a následně data analyzovali.

Tým zjistil, že více než dvě třetiny herců hrály jen v jediném roce, což může znamenat, že jen smočili palec ve vodách Thespidova umění, mnozí změnili názor. To není nijak překvapivé – předchozí studie podle autorů zjistily, že jen dvě procenta všech herců jsou schopná se svou profesí uživit.

Ženy mají kratší kariéru než muži

Výsledky ukázaly, že jen hrstka herců se těší dlouhé nebo aktivní kariéře – a že ženy mají kratší kariéru než muži. „Objevili jsme stopy genderové nerovnosti,“ uvedl Williams. Herci podle něj mají tendenci procházet několika fázemi, kdy po shlucích rolí přichází kariérní sucho. „U mužů vidíme tendenci lépe se vzpamatovat z období bez rolí než u žen“, dodal Williams.

Zjištění, že jen několik herců dosáhlo vysoké produktivity a mnozí byli „zázrakem jednoho filmu“, je podle Williamse možné vysvětlit efektem „bohatý ještě více bohatne“. Jinými slovy čím víc úspěšných rolí má herec na kontě, tím víc nabídek dostává.

Vědci se poté podívali na herce, kteří za sebou mají alespoň dvacet let kariéry a ve svém vrcholném roce zaznamenali alespoň pět rolí, aby prozkoumali vzorec, podle nějž by se dal odhadnout nejproduktivnější rok. Jak u mužů, tak u žen bylo pravděpodobnější, že se na vrchol dostanou spíš během první části své kariéry než později – a tento efekt byl silnější u žen než u mužů.

Pochybné měření

Na základě modelu sestaveného podle zjištěných údajů tým uvádí, že je schopný s pětaosmdesátiprocentní přesností určit, zda už má herec svůj nejproduktivnější rok za sebou, anebo zda ho to nejlepší teprve čeká. Vědci nicméně uvedli, že v některých případech jejich model selhává, protože některé kariérní návraty je velmi těžké předpovědět. S tím by nepochybně souhlasili všichni, kdo sledují kariéru zmíněného Matthewa McConaugheyho.

Další nevýhodou studie je, že se opírá čistě o počet rolí – zatímco pro herce by mohlo být více žádoucí objevit se ve dvou prestižních rolích velkých filmů, než ve větším počtu menších, bezvýznamnějších rolí.