Znáte velikonoční zvyky a tradice? O některých možná ani nevíte…
Těšíte se na Velikonoce? V České republice se tento tradiční křesťanský svátek těší velké oblibě a nemizí tedy ani zvyky s ním spojené. Především na vesnicích a malých městech se lidé veselí a Velikonoce oslavují všichni bez rozdílu věku. Víte ale, proč v tyto dny zní po vsi řehtačky, rozumíte správně nejznámější koledě a víte, který den je třeba uklidit domácnost a kdy určitě neprat prádlo? Pojďte si připomenout, proč a jak se dříve velikonoční obyčeje dodržovaly.
Symboly mládí a nového života
Asi nejznámějším a nejdodržovanějším zvykem u nás je koleda s pomlázkou v ruce. Dříve bylo pondělní vyšlehávání spleteným vrbovým proutím a výslužka doménou výhradně chlapců, dnes už ale běžně potkáte i dívky, které si jdou vykoledovat něco dobrého. Stará tradice tvrdí, že proutí je symbolem mládí a vajíčka zase nového života. Muži tak ženy švihali, mrskali či chcete-li šupali pomlázkou, aby je omladili a dodali jim zdraví a krásu. Ženy jim za to na oplátku darovaly kraslice a malovaná vejce. Dnes už se při koledě kromě vajíček oplácí i sladkostmi nebo pokud jde o dospělého koledníka, sklenkou alkoholu.
Jaký má význam nejoblíbenější říkanka koledníků?
Hody, hody do provody, dejte vejce malovaný. Neexistuje snad žádný Čech, který by tuto notoricky známou koledu neznal. Zkusili jste se ale někdy zamyslet nad významem jednotlivých slov textu? Co je to ta „provoda“? Tak se dříve říkalo první neděli po Velikonocích. Do roku 1094 se totiž tyto svátky slavily po dobu osmi dnů. Od Božího hodu Velikonočního až do oné „provody“ či chcete-li provodní neděle. Nyní je tak jasné, že původní smysl říkanky neměl nic společného s doprovázením, ale s časovým určení oslav.
Řehtačky a klapačky nahrazovaly zvuk zvonů
Velikonoční veselí dříve začínalo již čtvrteční večerní mší, kdy na každé vsi utichaly zvony, které prý odlétaly do Říma. Znovu se pak rozezněly až na Bílou sobotu a mezitím je nahrazoval hluk řehtaček a klapaček. Po vsích tak ráno, v poledne a navečer vyrážely skupinky především chlapců, kteří obcházeli dům po domu a pronikavými zvuky řehtaček informovali sousedy o klekání a poledni namísto zvonů. Za odměnu dostávali podobně jako při pondělní koledě vajíčka či něco dobrého na zub.
Svatý týden den po dni, aneb co kdy ano a ne
Aby se vás peníze držely
V (Sazemetnou) středu se připravte na úklid, tento den by se měly všechny příbytky a domy připravit na oslavy jara a Velikonoc. Poslední smítka lze vynést na (Zelený) čtvrtek, avšak ještě před východem slunce. Pověry říkají, že toto smetí je třeba donést až na křižovatku cest, aby se v domě po další rok nedržely nečistoty. Pokud ještě stihnete sníst i chléb s medem, budete chráněni hadích uštknutí a vosích žihadel. Odpoledne by se namísto práce měly péct jidáše. A až ve čtvrtek večer uslyšíte poslední vyzvánění zvonů, nezapomeňte zacinkat mincemi o sebe, aby se vás peníze držely celý další rok.
V pátek pozor na zvláštní znamení
K (Velkému) pátku se pojí mnoho pověr a tradic. Nejčastěji se připomíná, že v tento den má země magickou sílu, která na krátkou dobu zpřístupňuje v ní ukryté poklady. Pokud vaši pozornost upoutá kvetoucí nebo zářící kapradí, záře vycházející z otvoru ve skále nebo světýlka, pak se na vás možná usmálo štěstí. Před nemocemi vás v tento den uchrání koupel v potoce. V pátek se postěte od masa, nic si nepůjčujte, protože takové věci by vás mohly očarovat, a neperte prádlo.
Konec půstu a žehnání pokrmům
V (Bílou) sobotu končí čtyřicetidenní půst. Jinak je tento den zasvěcen především přípravám domova na velké oslavy. O velikonoční neděli se pečou beránci, kteří se pak s ostatními pokrmy nechávají světit. Kromě beránka se do kostela nosily a někde stále ještě nosí vajíčka, chléb, mazanec a víno. Pokud k vám na Boží hod velikonoční přijde návštěva, neměli byste ji zapomenout alespoň kouskem ze svěcených pokrmů obdarovat. A na Velikonoční pondělí pak už jen očekávejte zástup koledníků., kterým můžete nabídnout například bonbony Haribo.
