Firma Huawei, kterou založil v roce 1987 Žen Čeng-fej, bývalý čínský armádní důstojník a obdivovatel Mao Ce-tunga, je druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě za korejským Samsungem, ve třetím čtvrtletí loňského roku předstihla americkou firmu Apple. Podle nedávné zprávy singapurské společnosti pro průzkum trhu Canalys má Huawei nyní pod kontrolou 14 procent světového trhu.
Produkty a služby Huawei jsou dostupné ve více než 170 zemích a využívá je třetina světové populace. Firma v roce 2017 dodala na trh 153 milionů smartphonů, zatímco o rok dříve to bylo 139 milionů. Firma sídlí v čínském Šen-čenu a v roce 2017 měla zhruba 180.000 zaměstnanců.
O co jde v problémech kolem Huawei
Do potíží se firma dostala již v roce 2012, kdy zpráva tajných služeb pro americký Kongres ukázala, že firmy jako Huawei a ZTE jsou úzce spojeny s čínskou armádou, která koordinuje kybernetickou špionáž vůči USA. Americký mobilní operátor AT&T byl počátkem loňského roku donucen přerušit obchodní vztahy s Huawei.
Nyní americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo ředotelku Meng a Huawei mimo jiné z bankovních a internetových podvodů, maření spravedlnosti, spiknutí za účelem praní špinavých peněz a z porušování mezinárodních sankcí vůči Íránu. Meng, která je dcerou zakladatele firmy Žen Čeng-feje, kanadská policie zadržela začátkem loňského prosince ve Vancouveru na žádost USA.
Eurokomisař pro digitální trh Andrus Ansip vyjádřil v prosinci obavy, že čínské technologické firmy jsou nuceny spolupracovat s čínskými tajnými službami a do svých technologií za tímto účelem zabudovávají „zadní vrátka“. Výhrady k působení Huawei projevily také úřady v Británii, Belgii či v Norsku. Evropské země však nejsou v přístupu k čínskému koncernu jednotné, navíc podle expertů je za současné situace jeho vybavení pro mobilní operátory nepostradatelné. Čínské ministerstvo zahraničí si stěžuje, že bezpečnostní obavy nejsou opodstatněné a že se jimi vlády snaží ochránit své vlastní firmy před soutěží s čínskou společností.
Jak společnost reaguje
Společnost odmítá obvinění, že je pod kontrolou vládnoucí komunistické strany a že upravuje své výrobky, aby umožnily špionáž nebo pomáhaly čínským špionům shromažďovat informace. Firma, která je v soukromých rukou a tvrdí, že ji vlastní její zaměstnanci, se dlouhodobě snaží tyto obavy rozptýlit.
V posledních letech zveřejňuje Huawei detailnější údaje o svém hospodaření a technologiích. Rovněž zřídila v Británii, Kanadě a Německu testovací střediska, kde mohou jejich vlády provádět bezpečnostní kontroly jejích softwarových a hardwarových výrobků.
Jaký je postoj České republiky k této firmě
Varování před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost loni 17. prosince, představují prý bezpečnostní hrozbu. Premiér Andrej Babiš nařídil, aby se úřad vlády zbavil mobilů od firmy Huawei, stejně se rozhodla také ministerstva průmyslu či zdravotnictví.
Kvůli případu se premiér 23. prosince sešel s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem, a 25. ledna na Světovém ekonomickém fóru v Davosu také s předsedou představenstva firmy Huawei. Po schůzce Babiš řekl, že Česko zahájilo analýzu rizik kritické infrastruktury.
Podle zjištění Deníku N se kvůli Huawei několikrát sešli zástupci ČR i s Američany. Jednu ze schůzek potvrdil velvyslanec v USA Hynek Kmoníček, podle nějž se „jednání konala a budou konat“.
Huawei je největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory a jeho technologie jsou mezi českými operátory oblíbené. Používá je O2 či Vodafone.
