Milují nás kočky jen proto, že jim dáváme jídlo?
Samozřejmě, že kočky jsou rády, že je krmíme. Ale nemají nás rády jenom proto. Jen komunikují a projevují náklonnost trošku jinak než psi...
Porovnávat kočičí a psí projevy náklonnosti je jako porovnávat jablka a hrušky. Rozhodně jejich projevy nejsou tak jednoznačné a divoké jako u psů. Ale to právě majitelé koček milují. Zatímco pes vám z radosti poleze po hlavě a umlátí vás ocasem, kočka za vámi přijde, jemně se o vás otře a lehne si vám na klín. Taky umí dávat jemné „pusinky“, namísto zběsilého oblizování.
Vědci z Oregonské univerzity zkoumali vztah mezi kočkami a lidmi, potravou, hračkami a zajímavými zápachy. Až 11 procent koček upřednostňuje hračky, 37 procent zajímalo jídlo. 52 procent zajímal jejich milovaný člověk. Výzkum v rámci Ainsworth Strange Situation Tests zase prokázal, že kočky mají raději svého majitele než cizího člověka.
Co na to cynici?
Studie provedené na Lincolnově univerzitě v USA ale prokazují, že kočka je nezávislejší než pes (žádné překvapení, že?), ale hlavně to, že mazlení není ani tak projev lásky, jako přivlastňování. Taky tvrdí, že nosí polomrtvé myši nebo ptactvo ne proto, že by se chtěly pochlubit, ale proto, že nás považují za příliš hloupé, než abychom si něco ulovili sami.
Ale nevyčítejme jim to. Zatímco psi byli domestikování před 20 000 až 40 000 lety, u koček k tomu došlo teprve před 9 000 lety. Většina psů by bez nás nepřežila, kočky klidně ano. Od jejich nezávislosti se odvíjí i projevy náklonnosti. Psi musejí dělat to, co chceme, jinak se na ně zlobíme. Kočky se ale můžou samotné rozhodnout, jestli s námi budou trávit svůj čas, a většinou tak učiní. A není to ten největší projev upřímné lásky?
