Hankovy štěky: O co jsem napsal Ježíškovi?
Jelikož jsem byl celý rok klasicky nejhodnější pejsek na světě, nezdráhal jsem se Ježíškovi napsat si o pár nezbytností.
Milý Ježíšku,
zvířatům a dětem musíš plnit přání jako první. Je to od tebe moc šlechetné. Tady je můj seznam:
- Jídlo. Nechť jsou lidské ruce neustále nešikovné a vratké a padají z nich kousky jídla, ke kterému bychom se jinak nikdy nedostali. Taky ať je náš mrazák neustále plný toho nejlepšího masa jako dosud.
- Spaní. Přeji si, aby konečně páníček i Pepper pochopili, že panička i postel patří mně a nehodlám se dělit bez boje. Takže by mohli oba alespoň občas vypadnout na noc do obýváku. A doufám, že si Pepper ani páníček nebudou přát opak.
- Míčky. Ježíšku, zařiď prosím taky, ať nejsou míčky tak tvrdé a nepoddajné a jdou rozkousat hned na první procházce. Ti tvrdí hajzlíci, co teď panička kupuje, vydrží i půl roku! Jsem z toho na nervy…
- Panička. Dej paničce prosím pevné nervy a nedopusť, aby některý z jejích záchvatů bezradnosti při utírání zvratek, čůránek nebo kakanců dopadl pobytem v psychiatrické léčebně.
- Moje maličkost. A taky dej, ať mám neustále dost sil tahat na vodítku, skákat přes plot, shazovat skleničky ocasem ze stolu, škubat mikiny, utírat si zadek do podlahy a peřin, olizovat zeď, páníčka a hlavy našich koček a ať se mé schopnosti kradení jídla při vaření neustále vylepšují.
- U nás doma. A taky ať jsem stále ten nejkrásnější a nejobávanější frajer v celé vesnici a má srst stále září jako letní slunce.
- Za všechny pitbuly. Prosím tě i o to, aby si nás lidé nepořizovali, když nejsou připravení nám obětovat spoustu svého času, zahrnout nás obrovským množstvím lásky a zařídit nám ten nejbezpečnější domov.
Nic složitého, ne?
Tak šťastné a veselé!
