Neobydlený ostrov Esanbe Hanakita Kodžima vyčníval asi 1,4 metru nad mořskou hladinu a byl jasně viditelný z ostrova Hokkaidó. Jeho zmizení si očividně nevšimli ani obyvatelé vesnice Sarufucu na severním cípu Hokkaidó vzdálené od ostrůvku asi 500 metrů.
Upozornil je až spisovatel Hiroši Šimizu, který v září vesnici navštívil, protože zde chtěl napsat pokračování své obrázkové knihy o „skrytých“ ostrovech Japonska. Spisovatel se obrátil na místní rybáře, kteří se vydali na místo, ale ostrov nenašli.
Eroze?
Podle vědců je pravděpodobné, že ostrov se stal obětí eroze způsobené větrem a plovoucím ledem, kterým se každou zimu Ochotské moře zaplní. Do lokality v nejbližší době zamíří japonská pobřežní stráž, která pak vydá oficiální oznámení. Pokud potvrdí, že ostrov zanikl, japonská výlučná ekonomická zóna se zmenší, i když jen o půl kilometru.
Podle Dohody OSN o mořském právu (UNCLOS) je ostrov definován jako přirozeně vytvořený kus pevniny obklopený vodou, který je patrný i na vrcholu přílivu. Esanbe Hanakita Kodžima je jedním ze 158 ostrovů, které se japonská vláda rozhodla v roce 2014 pojmenovat ve snaze vyjasnit rozsah svého území a rozšířit svou výlučnou ekonomickou zónu. Oficiálně prozkoumán a zaregistrován pobřežní stráží byl ostrov již v roce 1987.
Roste jiný
Význam odlehlých japonských ostrovů vzrostl v souvislosti se spory vlády v Tokiu s Čínou o souostroví ve Východočínském moři, které Japonci nazývají Senkaku a Číňané Tiao-jü. Ostrov Esanbe Hanakita Kodžima leží západně od Severních teritorií, která jsou zase jádrem vleklého sporu Japonska s Ruskem, kde je toto souostroví známé pod názvem Kurily. Japonsko si nárokuje část těchto ostrovů, které Rusko obsadilo po druhé světové válce.
Japonsko, které je často vystaveno zemětřesením i extrémním podnebným jevům, ale o území jen nepřichází, někdy také nabývá nových. V roce 2013 se kupříkladu asi tisíc kilometrů jižně od Tokia objevil vulkanický ostrov, který pohltil jiný, již existující ostrov a stále roste.
