„Rozčilovalo nás, že musíme pořád v obchodech používat mikrotenové sáčky. Inspirovali nás i kluci z firmy Nicknack, kteří dělají vratné plastové kelímky,“ řekli Jakub Sapák a Lukáš Cafourek. Šusťákoviny nebo záclonoviny v obchodech nebyly to pravé, padákovina se jevila jako ideální materiál. Mladíci koupili nákladní padáky z druhé poloviny 80. let, které armáda už vyřadila. Některé ani nepoužívala, jen je měla ve skladových zásobách. Látku si dali otestovat, zda splňuje zdravotní parametry a dají se v ní skladovat potraviny.
Větší A4
Oba mladíci mají své povolání, Cafourek vystudoval mezinárodní vztahy, Sapák odpadové hospodářství. „Máme vlastní práci, saaczech není to, co by nás živilo. Vidíme v tom ale možnost něco pozitivně ovlivnit,“ shodli se. První chráněnou dílnu, se kterou spolupracují, našli v Pardubicích. Ušít z padákoviny sáčky ovšem snadné nebylo. Společně jim trvalo přes půl roku, než vymysleli design a pracovní postup. Padákovina je materiál, s nímž se musely švadleny naučit pracovat.
„Když jsme poprvé padákovinu vzaly do ruky, myslely jsme, že je to pohoda, ale látka klouže. Látku nejdřív nastříháme, žehličkou spaříme, materiál se pak nehýbe, drží,“ řekla vedoucí chráněné dílny Václava Hrubešová ze Spolku Nektar. Výroba jednoho sáčku trvá asi hodinu.
Sáček je trochu větší než A4, což je zhruba velikost běžných igelitových sáčků v obchodech. Je opatřený kapsičkou, aby se dal sbalit, a má stahování na šňůrku. Přední část má tři díly, dva boční jsou z padákoviny, prostřední ze síťoviny, zadní část je celá z padákoviny. „Síťovina vpředu je přidaná hodnota, je do sáčku dobře vidět, díky tomu rozeznáte třeba odrůdy jablek,“ řekl Cafourek.
Vydrží dlouho
Podle Sapáka firmy na světě vyrobí miliardu a půl kusů igelitových sáčků ročně. Mile je proto překvapil zájem lidí, když spustili prodej přes e-shop a nabídku zveřejnili na sociálních sítích.“Byli jsme připraveni na pár stovek kusů za měsíc, ale měli jsme objednávky několik tisíc sáčků za týden,“ řekl Cafourek. „Máme nabídky asi z 20 obchodů, kam můžeme dodávat. Firmy je chtějí dávat jako dárek svým klientům,“ řekl Sapák. Mladíci proto hledají další chráněné dílny po republice, začínají vyrábět také v Kroměříži nebo Brně.
„Plánujeme další velikosti, ale nejdřív musíme mít dobře zajištěnou produkci. Moje máma má jeden z prvních sáčků, který jsme vyrobili. Stále drží, i po roce,“ řekl Cafourek. Sáček podle něj unese tři kilogramy i víc. „Pro testování jsem v něm nesl čtyři lahváče a také vydržel. Padákovina se navíc praním zpevňuje,“ dodal Sapák.
