Kino a popcorn je prostě evergreen. Ale jaké byly jejich začátky?
Kino bez popcornu je jako kafe bez kofeinu, kočka bez ocasu, léto bez koupáku nebo pátek bez piva. Jasně, můžete tyto oblíbené spojence oželet, ale v hlavě vám bude hlodat ten divný pocit, že něco není v pořádku.
Film a popcorn je prostě rituál předků, který nelze jen tak opustit. Ale víte vlastně, jak celý tenhle nepopiratelný svazek začal? Kukuřičná pochoutka byla nesmírně populární v druhé polovině osmdesátých let. Začali s tím menší prodejci a byla to trefa do černého, protože to byla dost dostupná chuťovka na to, aby si ji v roce 1885 mohl dovolit každý.
Jenže do kin té doby, tedy divadel, nepatřil. Pro tak kulturní událost to byla dost nekulturní svačinka, takže se tam neuchytil. Jenomže s filmy už tak sofistikovaný dav spojený nebyl.
V roce 1947 to přestali řešit a menší prodejci si udělali stánky i v divadlech. Měli tak dvojitý zisk: od kolemjdoucích a návštěvníků. Jenže jak poptávka rostla, začala pomalu divadla stánky odkupovat a provozovat občerstvení sami. Díky tomu taky mohli snížit ceny za vstupenky. Kéž by to tak fungovalo i teď…
