Paranormální aktivita 2: Zapojte fantazii a pak se třeste hrůzou
První díl Paranormální aktivity z roku 2007 byl podobným fenoménem jako na konci 90. let Záhada Blair Witch, která s minimálním rozpočtem, malým filmovým štábem a dobrým nápadem „dokumentárního hororu“ šokovala celý svět. Film rozezněl nejniternější strachy z nejděsivějšího místa na světě, když se setmí - s naším bytem, domem, chatou, sklepem. Dokáže druhý díl uhranout stejně jako ten první?
Možná vám přijde divné, proč na úvod tolikrát zmiňujeme předchozí díl, odpověď je ale jednoduchá – Paranormální aktivita 2 oproti svému předchůdci nepřináší skoro nic nového. Už u prvního dílu byl účinek tak silný z části i proto, že pracoval s velmi jednoduchými metodami, jak v člověku vyvolat strach. Režisér Tod Williams si toho byl vědom a do žádných větších změn se u dvojky nepustil.
Druhý díl není pokračováním, spíše prequelem. Dostáváme se před děj prvního filmu a seznamujeme se s rodinou Kristi (Sprague Grayden), sestry Katie, hlavní hrdinky předešlého dílu. Rodina se po podivném vloupání do domu rozhodne nainstalovat bezpečnostní kamery. Pokud jste viděli jedničku, zbytek už znáte; záznamy začnou ukazovat divné věci, které se v domě dějí.
Na síle hrůzostrašného zážitku však ubírá snaha navázat druhý díl na první v rámci jakéhosi dějového oblouku. Film tak zbytečně zahazuje jeden z největších trumfů, iluzi autentičnosti. Nikdo sice asi nevěří, že sleduje reálný záznam domu, ve kterém straší, o to ale ve výsledku ani ta nejde (a pokud tomu věříte, jako bych nic 
neřekl). Ve snímku totiž nakonec vidíme to, co vidět chceme. Jestli chceme věřit, že pánev v kuchyni nespadla sama od sebe, že se dveře nezabouchly průvanem, budeme tomu věřit. Sugesce, s jakou statické záběry kamery vyvolávají úzkost, je spjatá s nejgeniálnějším „objevem“ této hororové série – my sami jako diváci jsme do jisté míry scenáristé, režiséři, aktéři. Horor obecně spouští vlastní fóbie, které si pak projektujeme skrze něj, a u Paranormální aktivity 2 je tahle investice sebe sama hodně výrazná.
Nic se neděje, přesto je to působivé
Nejpůsobivější je tak film v momentech, kdy se na plátně vlastně nic neděje. Zní to možná trochu paradoxně, ale sebedynamičtější sekvence včetně samotného finále se nevyrovnají těm, kdy jen sledujeme slabě osvětlený bazén, po kterém se pohybuje čistička vody, nebo široký záběr na potemnělou kuchyni, dětský pokoj, obývák a chodbu.
Na Kouli: Paranormal Activity: Horor, který rozdrásá…
Hodnocení filmu je tím pádem dost složité. Bát se pravděpodobně budete. To, co fungovalo u prvního dílu, funguje i tady. A naopak, co haprovalo, například závěr filmu, hapruje i tentokrát. Jestli druhý díl přichází s něčím novým? Vůbec, tedy kromě toho, že místo jedné kamery z jedničky teď diváka hypnotizují záběry z více kamer. Sledujete-li místnost, kde se nic neděje, kouzlo funguje; nehybnost je děsivá. Jakmile ale začnou vyskakovat šuplíky a neviditelná síla táhne lidi po podlaze, náboj je pryč.
Žádný scenárista nedokáže vymyslet děsivější věci než ty, které si v duchu představujete v pozici diváka.
Takže hodnocení: 90% mně, 50% filmu.
Paranormální aktivita 2
Režie: Tod Williams
Scénář: Michael R. Perry, Christopher Landon, Tom Pabst, Oren Peli
Kamera: Michael Simmonds
Hrají: Sprague Grayden, Molly Ephraim, Katie Featherston, Brian Boland, Micah Sloat.
Premiéra v ČR: 16. prosince 2010