Fenomén jménem Vypsaná fixa
Pardubická skupina Vypsaná fixa vystoupila po dlouhé době v místech, kde začínala, v pražském Rock Café. Bez jakékoliv nostalgie rozhýbala každého diváka. Předvedla kompletní průřez svou tvorbou, nezapomněla na žádný ze zásadních hitů.
Ne moc efektní začátek byl ve znamení songů z nejnovější desky Fenomén. Skladba Druhá půlka žárovky nebyla to nejlepší na rozjezd, ale odčinila to druhá skladba, která vtáhla diváky do euforie a přiměla k hlasité pomoci zpěvákovi Márdimu při písni Darling. Po této sérii následovaly písně pravidelně rozdělené na ty novější i starší, v nichž zpěvák dokazoval, že jeho schopnosti nesahají jen po studiové nahrávky. V některých pasážích bychom nějaké nejistoty objevily, ale s ohledem na naprosto vydýchané a zakouřené prostředí v malém prostoru klubu to bylo zcela pochopitelné.
Energická exploze, euforie až do konce
„My máme všechno, co chcem! My máme dobrou náladu!“ skandovalo publikum v malém a vyprodaném sále klubu zhruba uprostřed koncertu. Publikum ze sebe vydávalo maximum, což potvrzovala s nevěřícným úsměvem několikrát opakovaná slova Márdiho: „To je krásný!“ Zlomový okamžik přišel při songu Lorenová, kdy kapela rozhodila do davu otevřené lahve balené vody – kapky vody dopadající na hlavy nadšených fanoušků vyvolaly energickou explozi. V podobné euforii absolvovala i kapela druhou část vystoupení. Staré hity nabraly grády, ale ty novější působily spíše jako násilné brzdění rozjetého punkového rychlíku.
Deprese prostě neměla šanci
Za tři roky od posledního vystoupení Vypsané fixy v prostorách Rock Café prošla její tvorba vývojem. Skupina se dostala do širšího povědomí veřejnosti, začala objíždět společně s dalšími kapelami velké festivaly nebo společné koncerty, styl hudby se mírně vyvíjel od punkové linie k popové. Proto byl včerejší koncert svým způsobem exkluzivní. Sešlo se na něm hlavní jádro fanoušků, a ať se jednalo o část upřednostňující počáteční punkovou tvorbu, nebo o ty ujíždějící na nové vlně, všichni byli spokojeni.
Vypsaná fixa strávila na pódiu něco přes dvě hodiny. Zazněly hity jako Mažoretka, 1982, San piego, Nina nebo Dezolát. Přídavků bylo hned několik. Za doprovodu tónů písně Emigrant se kapela rozloučila. Ukázalo se, že klubové prostředí jí pořád svědčí.
Vypsaná fixa
19. 11. 2008, Rock Café, Praha