Nicola Conte, Jazz Combo a rozjařená Praha
Italský bonviván s kytarou, jazzový sextet světové úrovně a Praha. Jak chutná výsledný koktejl? Jeden výraz nestačí, chuť je pestřejší a rafinovanější, než se může zdát. Přestože vás první doušek uspokojí, není tak výrazný. S dalším lokem objevujete ještě něco mnohem silnějšího a lahodnějšího. Teprve ten třetí vás ale utvrdí v naprosté výjimečnosti drinku, který najednou chcete pít donekonečna. Nějak tak se poslouchalo čtvrteční vystoupení Nicoly Conteho a skupiny Jazz Combo v pražském Paláci Akropolis.
Vize hudebního programu EuroConnections, v jehož rámci přední italský jazzman vystoupil, spočívá mimo jiné v konfrontaci zahraniční a domácí hudby. Českým reprezentantem byla dívčí vokální skupina MaleeDivy. V písních, které prozradily inspiraci latinskoamerickou i evropskou lidovou hudbou, podaly slečny výborný hlasový o rytmický výkon. Skladby zněly příjemně, ale možná až příliš podobně. Vystoupení skupiny paradoxně uškodil přesný začátek podle programu. Tou dobou totiž velká část publika ještě vystávala frontu na šatnu, a velký sál se zaplnil až ve chvíli, kdy ze zákulisí přicházel hlavní aktér večera.
Už složení skupiny Nicoly Conteho avizovalo, v jakém jazzovém stylu se koncert ponese: basa, bicí, klavír a vedle frontmanovy kytary ještě saxofon a příčná flétna zosobněná Timem Lassym. Nemohl tak překvapit repertoár z desek Other Directions a Rituals, které jsou z Conteho nahrávek jazzově nejortodoxnější. Instrumentální skladby s výraznými prvky free jazzu, velmi dobře zahrané, zdůraznily Conteho aktuální příklon k jazzové klasice na posledním albu Rituals. Jednoduše řečeno, takový styl Contemu sedí. Díky volnému prostoru pro sólové výstupy poznali posluchači postupně schopnosti všech hráčů, přičemž leader kvalitou přednesu ostatní nijak nepřevyšoval.
V Praze určitě nejsem naposledy…
Uběhla půlhodinka, a i kdyby skupina v tomto duchu pokračovala, nikdo z posluchačů by neprotestoval. Jenže tohle byl teprve první doušek. K mikrofonu přistoupila zpěvačka Kim Sanders a koncert dostal nový hudební rozměr. Zádumčivé skladby vystřídaly melodické kousky v bossa nova balení, běžnému posluchači daleko přístupnější. Bohatý hlas Afroameričanky v písních jako Wanin‘ Moon, Kind of Sunshine nebo A Time for Spring (všechny z desky Other Directions) působil jako pohlazení na duši. Už tak dobrá atmosféra v sále se ještě zvedla, lidé nadšeně reagovali na známé refrény, a když potěšená zpěvačka v pauze prohlásila, že tohle určitě není její poslední návštěva Prahy, neznělo to jako prázdný příslib.
Skutečným vrcholem ale byla coververze nesmrtelné jazzové klasiky Caravan. Na koncertě se z nepříliš výrazné předělávky na Conteho posledním albu stala úžasně rozmanitá záležitost. Charakteristický orientální hudební motiv písně předznamenal skvělým úvodem na bicí Teppo Makynen, následovaly vokály a nápaditá sólo všech hráčů. Večer nepatřili Contemu, ale stejnou měrou všem jeho kolegům, kteří se v Akropoli předvedli jako neméně brilantní muzikanti.
EuroConnections: Nicola Conte, Jazz Combo (IT) + MaleeDivy (CZ)
29. ledna 2009, Palác Akropolis, Praha
