Ještě jsem nezažil špatnej koncert Deep Purple. To pravil fanoušek a měl pravdu
Koncert plný dnes již legendárních hardrockových hitů. Brilantní instrumentální výkony muzikantů. Hudební souboje a samostatná sóla. Ale i trochu unaveně působící zpěvák Ian Gillan. To jsou nejsilnější dojmy ze včerejšího koncertu nestorů hard rocku Deep Purple v pražské Tesla aréně.
V roli předskokanů se představili čeští Taknatudu v čele s cellistou Čechomoru Michalem Pavlíkem a basistou Pavlem Maršíkem. Odehráli asi půlhodinový set, stylově někde mezi hard rockem a českým bigbítem, a publikum dobře rozehřáli pro hlavní hvězdu večera.
Gillanovi už to tolik nezpívá. Kapela mu ale pomáhá
Na začátku svého setu spustili Deep Purple Highway Star a všem bylo jasné, o co tento večer půjde: o průřez tvorbou kapely s důrazem na největší hity. Muzikanti nastoupili ve výtečné formě, jen Ian Gillan působil trochu unaveným dojmem. Přeci jen jeho hlas už není, co býval. Nicméně tam, kde mu ve výškách selhával, ochotně vypomohl kytarista Steve Morse, společně s Gillanem hlavní tahoun večera.
Koncert pokračoval dalšími hity, mezi jinými Strange Kind of Womanči Fireball, kapela zabrousila i na poslední desku s titulní skladbou Rapture of the Deep.Už v úvodních skladbách vyčníval Steve Morse, ale jeho sólový výstup, to byla lahůdka! Svůj známý precizní styl tady rozvinul naplno. Předvedl několik technik hry a plynule přecházel z jednoho tématu do druhého, aby své sólo zakončil společně s kapelou v baladě Sometimes I Feel Like Screaming.
Poslechněte si Sometimes I Feel Like Screaming
Trochu odpočatý a už rozezpívanější Ian Gillan uvedl The Battle Rages On, aby vzápětí ohlásil sólo klávesisty Dona Aireyho. Tento výborný hudebník zakončil průřez klasickou hudbou Vltavou, za což si vysloužil obrovský aplaus. Následoval megahit Perfect Strangers. Další a další známé skladby zpívalo publikum společně s Gillanem, celý koncert uzavírala nejslavnější skladba Deep Purple a „nejlepší“ riff všech dob Smoke on the Water, při němž už potřetí v průběhu koncertu naskakovala husí kůže (po Highway Star a Vltavě).
V přídavku zazněla další klasická záležitost Hush, která vyvrcholila bubenickým sólem „malého Iana“ Paice. Slyšet kaskády úderů v typickém Paiceově stylu, to je zážitek.
Poslechněte si sólo Iana Paiceho
http://www.youtube.com/watch?v=KeGs7gFHCQ4
Na závěr pak nemohl chybět shuffle Black Nights, kde si Steve Morse pohrál s publikem společným hraním/zpíváním hlavního riffu skladby. Pak už přišla jen děkovačka se slovy „byli jste úžasní, nejlepší, 
neuvěřitelní“ a odchod ze scény. Klasickým prvkem koncertů Deep Purple, a včerejší vystoupení nebylo výjimkou, jsou i hudební souboje, nebo, chcete-li, dialogy mezi jednotlivými muzikanty. Tu se překřikuje zpěv s kytarou, tu kytara s klávesami… I díky tomu se publikum udržuje v permanentním napětí, kam se bude koncert ubírat. Navíc si i muzikanti přijdou na své – a jejich pohoda se přenáší na publikum. Více než deset tisíc fanoušků, které kapela přilákala v rámci svého euroasijského turné do sparťanské hokejové haly, si určitě přišlo na své. Jak pravil jeden fanoušek v metru: „Ještě jsem nezažil špatnej koncert Deep Purple.“
Deep Purple
4. května 2009, Tesla aréna, Praha