Strmá cesta vzhůru
Že se tu rodí slibná kapela, naznačili muzikanti svým krajanům již roku 1996 debutem Peep. Album získalo ve Finsku „zlato“ a opěvování finskou kritikou se z mladé a neznámé skupiny staly hvězdy takřka přes noc. Kapela však po prvním úspěchu nezahálela a odehrála na 100 koncertů jak ve Finsku, tak i v nedalekém Estonsku. Uplynul pouhý rok a Rasmus tu byly se svým studiovým CD s pořadovým číslem 2, nesoucím název Playboy (1997). Deska se stala znovu zlatou, čímž muzikanti potvrdili svůj talent, o kterém v jejich vlasti v té chvíli už málokdo pochyboval. Playboy jim také vynesl cenu Emma, což je finská obdoba hudebního ocenění Grammy. Ani třetí album na sebe nenechalo dlouho čekat – Hell Of A Tester vyšlo znovu pouze rok po tom posledním, tedy roku 1998. Obsahovalo i singl Liquid, který zvítězil v soutěži o nejlepší singl roku ve Finsku.V roce 2001 se skupina rozhodla změnit svoje jméno na současné The Rasmus. Především proto, aby předešla možnému zaměnění  se švédským dýdžejem, který si říkal stejně („Rasmus“). Se svým čtvrtým albem Into, hlavně díky hitu F-F-F-Falling, bodovala kapela nejen doma ve Finsku, ale také v Německu a Dánsku. Poté se The Rasmus účastnili turné společně s HIM a Roxette po celé severní Evropě.

Úspěch v Anglii a USA
V této době byla kapela zavedenou veličinou v celém "germánském světě". Zbývalo už jen prorazit v tom anglo-saském. Kýžený cíl se The Rasmus podařilo dosáhnout s následující deskou Dead Letters z roku 2003.  Kromě prvního místa v Dánsku, Německu a Švýcarsku zaznamenalo toto album úspěch i v USA, kde vyšlo roku 2004. Hitem desky byl singl In The Shadows, který okupoval první místo v hitparádách hned v několika zemích. Vedle nesporného hudebního úspěchu nesmíme opomenout ani ten komerční. Dead Letters se totiž prodalo přes 1,5 milionu kopií po celém světě! Proto dnes můžeme z hlediska celého dalšího vývoje The Rasmus mluvit o roku 2003 jako o zlomovém bodu. Po neméně úspěšném albu Hide From The Sun (2005), na kterém se nachází další ze známých písní No Fear, vydala kapela zatím poslední desku s názvem Black Roses (2008). Posledním počinem se muzikanti podle vlastních vyjádření vydali do nové éry. V ní se chtějí zbavit „své vlastní specifické hudební kategorie“, do které je nyní hudební kritika i fanoušci řadí. Zvuk na nejnovějším albu charakterizují jako „mrtvý pop (death pop)“.

Alternativní... rock, hard rock, punk
Už dnes je jasné, že z The Rasmus se stalo zajímavé hudební těleso, kterému nefandí jen doma ve Finsku, ale na celém světě. The Rasmus mají za sebou 250 koncertů ve 40 různých zemí (Prahu navštívili v roce 2005) a množství cen, jako třeba „Nejlépe prodávající skandinávská skupina roku“  (2004, “World Music Award - best-selling Scandinavian band“), nebo „Nejlepší severský hudební počin roku“  (2003 a 2005 - MTV European Music Awards - best northern and Finnish act“). Vůdčí osobnost Lauri dosavadní kariéru rekapituluje slovy: „Byly to úžasné časy. Honili jsem tučňáky v Kapském městě a hráli akustický set před 98 000 lidí v Mexico City. Jsou tu nějaké skvělé historky a dojmy, které bych nikdy nechtěl zapomenout, ale draze jsme za ně zaplatili a někdy jsme kvůli nim i vyhořeli.“

Co se týče stylu kapely, hudební veřejnost v souvislosti s nimi ráda skloňuje přízvisko „alternativní“, ať už mluví o rocku, hard rocku, nebo dokonce metalu. Buď jak buď, The Rasmus hrají svůj vlastní styl, založený na silných melodiích a tvrdých kytarách.

Současná sestava:
Lauri Johannes Ylönen – hlavní zpěvák, skladatel a textař
Pauli Esko Rantasalmi – kytara
Aki Markus Hakala – bicí
Eero Aleksi Heinonen – baskytara.