Swordfishtrombones, tak se jmenuje 27 let stará deska Toma Waitse, ale také 17 let stará kapela z Brna. V květnu 2011 vydala skvělou desku Aftertaste. Má pořadové číslo čtyři, poprvé se na ní ale v roli hosta objevuje zpěvačka, klavíristka a majitelka nejkřehčího hlasu široko daleko Olga Königová z Obří broskve. Právě romantická All the Unseen Beauty, Olžin duet s frontmanem kapely Milošem Rejskem, patří k nejhezčím momentům celé desky.  

Zatímco All the Unseen Beauty působí - stejně jako "tvoje přitažlivá nenucenost", o níž se v písničce zpívá -, samozřejmě a přesto naléhavě, zbytek devítipísňového alba drží tuhle temnou romantiku v sympatické rovnováze.

Pryč je špinavý zvuk a drsný zpěv čistě alternativní kapely, která hrála v 90. let v legendárním pražském klubu Delta, Swordfishtrombones model 2011 zní až na výjimku v podobě waitsovsky dumavé Skeleton Key daleko jasněji, moderněji, kytarověji.

Neznamená to ale, že by Miloš Rejsek prohnal hlas počítačem; zůstává nakřápnutý a skvěle se odráží v poprockových melodiích typu I´m Alert, Compass nebo Momorail, které chvílemi znějí, jako kdyby je s Rejskem hráli OTK nebo třeba The Prostitutes.

"Chtěli jsme, aby album bylo in třeba i za pět, deset let, v ideálním případě pořád, což je v době, kdy je někdo in a trendy zhruba čtrncát dnů, asi jen bláhové a pošetilé přání," říká o desce, která se začala natáčet už v roce 2006, producent Dušan Neuwerth.

"Pokud jde o produkci, dostal od nás Dušan absolutně volnou ruku. Postupem času jsme tomuhle kroku začali podvědomě trochu vzdorovat, výsledky nás překvapily, všichni, včetně Dušana, jsme zápasili s pocitem odcizení. Díky spoustě ručně vyrobených zvuků si ale nakonec každá písnička řekla o polohu, kterou potřebuje. Sice jsme opět nevytvořili nijak okatě veselou desku, výsledek je, alespoň pro nás, skvělý a veskrze očistný," dodává Rejsek.

I my tuhle "českou odpověď na aktuální hudební trendy" doporučujeme. Sice nevíme, jak moc je očistná, zato víme, že zní skvěle.