Kapela se opět sešla v roce 1992. Natočila další úspěšnou desku Keep the Faith, nejlépe přijaté album v celé jejich historii. Z něj pochází hit Bed of Roses, který se vyšplhal na 10. pozici hitparády Billboard. Album získalo v USA dvojnásobnou platinu a prodalo se ho po celém světě na 12 milionů kopií.
V roce 1994 vychází úspěšný výběr největších hitů Cross Road (20 milionů prodaných desek), s hitovým singlem Always, který dosáhl 4. místa v hitparádě Billboard. V témže roce proběhla zatím jediná změna ve složení kapely: odešel basista Alec John Such, kterého nahradil Hugh McDonald (stálý host, nikoli řádný člen kapely). Skupina vyrazila na turné, aby propagovala Cross Road, a mezitím jí vyšla již nahraná nová řadová deska These Days (1995). Z alba pochází singl This Ain't a Love Song, další z řady úspěšných skladeb Bon Jovi – dostal se na 14. příčku v Billboardu. V létě se Cross Road Tour změnila na These Days Tour a pokračovala s nezmenšenou intenzitou dál. Kapela procestovala celý svět včetně Asie a Jižní Afriky.

Po skončení šňůry si Bon Jovi dopřáli další pauzu, tentokrát o poznání delší než po albu New Jersey. Jednotliví členové se věnovali nahrávání sólových desek nebo hraní ve filmu. V roce 1999 kapela opět začala pracovat na nové desce, která vyšla o rok později pod názvem Crush a navázala na předchozí úspěchy. Alba se prodalo na 10 milionů kopií, dva miliony v USA. Pocházejí z něj singly It's My Life, Say It Isn't So či Thank You for Loving Me. Díky úspěchu této desky se znovu rozšířila fanouškovská základna Bon Jovi. Během následujícího turné uskutečnili dva památné koncerty v londýnském Wembley. Byla to poslední vystoupení před demolicí starého a velmi slavného stadionu.

V roce 2002 vyšlo album Bounce. Je zatím jediné, které ve Spojených státech neobdrželo platinovou desku za více než milion prodaných nosičů. Nepomohly mu ani singly Everday, Misudnerstood nebo Bounce. Po skončení turné chtěli Bon Jovi vydat desku s předchozími hity, zahranými akusticky. Ale nakonec skladby přepsali a přearanžovali. Album This Left Feels Right vyšlo v roce  2003. O rok později kapela vydala luxusní box set ke 20. výročí vydání první desky nazvaný 100 000 000 Bon Jovi Fans Can't Be Wrong. Název odkazoval na více než 100 milionů prodaných desek Bon Jovi.

Deváté studiové album (2005) Have a Nice Day se vyšplhalo na vrcholky hitparád po celém světě a v prodejnosti za první týden zaznamenalo nejlepší výsledek v historii Bon Jovi – 202 000 kopií. Prodejnost podpořily singly Have a Nice Day, Who Says You Can't Go Home a Welcome To Wherever You Are – vyšplhala se na 4 miliony kopií. V USA album převzalo platinovou desku za jeden milion prodaných nosičů. Krátce po vydání podnikla kapela na turné na jeho podporu.

V roce 2006 následovalo uvedení do anglické hudební síně slávy po bok Led Zeppelin nebo Jamese Browna. O rok později vychází album Lost Highway. Za první týden překonává rekord předchozího alba, jen v USA se ho prodá 292 000 kopií. Bylo první od desky New Jersey, které se dostalo na čelo hitparády Billboard. Na podporu alba vyšly singly (You Want To) Make a Memory, Till We Ain't Strangers Anymore nebo Lost Highway. K propagaci desky přispělo i menší turné po USA, Kanadě, Velké Británii a Japonsku. Vzápětí ohlásili, že vyjedou na obří Greatest Hits Tour, ale nakonec se rozhodli absolvovat ho k poslední desce pod názvem Lost Highway Tour

. Procestovali celý svět, od Austrálie a Nového Zélandu přes Japonsko po Kanadu a USA. Hráli také v Evropě – uprostřed kanadského turné si odskočili do Velké Británie, kde se jako první americká kapela v historii stali hlavními hvězdami na Royal Variety Performance v Liverpoolu. Vystoupení sledovala sama britská královna.

S posledním albem What About Now (2013) kapela míří do Prahy.