Zpíváme anglicky, protože chceme hrát v cizině, říkají Charlie Straight
Charlie Straight jsou fascinujícím zjevením české hudební scény. Mladičkou čtveřici z Třince díky jejímu projevu často přirovnávají ke Coldplay nebo The Beatles. Skoro dva roky připravovaná debutová deska She’s a Good Swimmer, plná melodických písniček, sbírá spousty dobrých hodnocení. Nejen o tom, proč vydání desky trvalo tak dlouho, si Koule.cz povídala se zpěvákem Albertem a baskytaristou Honzou.
Jak vlastně vznikli Charlie Straight?
Honza: S Albertem jsme hráli ve dvou kapelách, bubeník Pavel s klávesákem Michalem hráli někde jinde, ale všichni jsme se znali. Jednou nás napadlo zahrát si takhle ve čtyřech a bavilo nás to, tak už jsme zůstali jako kapela.
Vaše CD She’s a Good Swimmer vychází skoro dva roky po tom, co jste ho začali nahrávat. Proč to trvalo tak dlouho a proč si ho vydáváte sami?
Albert: Jsme maximalisti a na věcech si dáváme hodně záležet, proto to trvalo dva roky. Úlohu v tom sehrál i fakt, že jsme jednali s různými vydavatelstvími, ale vždycky to na něčem ztroskotalo.
Honza: Některá jednání s firmami ještě pokračují, ale už jsme to nechtěli protahovat. Lidé se nás ptali, proč ta deska ještě nevyšla; dva roky je opravdu dlouho. Takže nakonec bylo nejrychlejší vydat si to sami s podporou Championship Music, kteří nám pomáhají s distribucí a tak…
Kdo udělal animovaný klip k písničce Platonic Johny?
Honza: Ten dělal můj spolužák a spolubydlící Vít Haratek. Dumal jsem, jak ho nějak zapojit do Charlie Straight, a napadlo mě, že by mohl vytvořit klip. On předtím skoro nic s videem nedělal, takže se to učil od nuly a trvalo mu to skoro rok, protože je hrozný perfekcionista. Jsme s tím klipem moc spokojeni.
Platonic Johny, klip, který pouštěla i MTV
Proč zpíváte anglicky a kdo texty píše?
Albert: Zpíváme anglicky, protože máme ambice hrát v zahraničí. Texty píšu já, odmalička se angličtinou zabývám, je to můj koníček, hrozně mě baví třeba různé anglické přízvuky. Navíc naprostá většina muziky, kterou v kapele posloucháme, jsou anglicky zpívající kapely.
A kde se vzala vaše jediná česky zpívaná věc, Snídaně ve vaně?
Albert: Byli jsme na chatě se sestrou Karolínkou, která zpívá i v jiné naší písničce Shall We Have A Baby. Ona tam měla ještě nějaké kamarádky, tak jsem je chtěl využít, složil jsem písničku Snídaně ve vaně a řekl jim, ať mi tam zpívají druhé hlasy. Pak jsme to jednou vyzkoušeli na koncertě a lidem se to líbilo, tak ji ještě někdy hrajeme. Ale občas se od ní distancujeme. (smích)
Poslechněte si Charlie Straight
Hodně využíváte internet pro propagaci kapely. Proč?
Honza: Nám, začínající kapele, to přijde jako nejlepší způsob. Nemáme moc financí a chceme o sobě dát vědět. Tak se snažíme dělat pro fanoušky třeba videoblogy.
Albert: Navíc, v internetu je hrozná síla. Snažím se lidem, co nám napíšou, systematicky odpovídat, můžou tak vzniknout super vztahy kapely s fanoušky. Hráli jsme před Kryštofem v Litomyšli a dvě šestnáctileté holky tam přijely sto deset kilometrů vlakem jenom kvůli nám, říkaly, že je Kryštof vůbec nezajímá.
Myslíte, že bydlet v Třinci je pro kapelu výhoda, nebo nevýhoda? Nechystáte stěhování do Prahy?
Honza: Třinec má svoje výhody i nevýhody, ale asi to v budoucnu nepůjde jinak, než se sbalit a jet.
Albert: Máme v Třinci výborné zázemí, výbornou zkušebnu, rodičové nás podporují, jsme tam doma. Navíc by to byla dobrá základna, kdybychom třeba jezdili na koncerty do Polska nebo na Slovensko. A na vzdálenost z Třince do Prahy jsem si už tak zvykl, že pro mě není problém sem dvakrát týdně dojet. Teda když na to mám… To už je zase jiná otázka. Ale chci říct, že nám přijde jako skvělá věc, co udělali The Roads, že se celá kapela přestěhovala do Berlína. To nám imponuje a fandíme jim.
Shodnete se v kapele, co budete poslouchat cestou na koncerty?
Albert: Jezdíme takovou starou „šunkou“, ve které není rádio. Takže jsem vymyslel, že si budeme v autě zpívat, a naučil jsem kluky písničku Cecilia od Simona a Garfunkela. Ale když jsme chtěli zpívat další oblíbené písničky, přišel jsem na to, že kluci neumějí k ničemu texty, kdežto já jako angličtinář s tím nemám problém. Proto jsem se rozhodl, že udělám pro naše cesty autem zpěvník. Napsal jsem si takový výběr písniček do zápisníku. (Hledá zápisník.) Já si všechno hrozně rád píšu… Moc mě potěšilo, když jsem v dokumentu o Chrisi Martinovi z Coldplay viděl, že si ve zkušebně dělá centrofixem poznámky na velké bílé piano. A super bylo, že ho měl skoro celé popsané. Prý se ve středu bude čistit. (Nachází zápisník.) No, tak zatím je tam jenom písnička Gulag Oskestar od skupiny Beirut. Skoro všude se tam zpívá „óóóó“, tak to bychom mohli zvládnout.
Jan Cienciala
Narodil se v roce 1988 v Ostravě. Hudbě se věnuje už od základní školy, kdy navštěvoval hodiny hry na klasickou kytaru. Ta se mu po čase zprotivila, a tak se chopil otcovy baskytary. S tímhle nástrojem postupně prošel čtyřmi kapelami nejrůznějších stylů od rocku a funky přes klasické jazzové trio až po současnou pozici v Charlie Straight. Poslouchá široký rozsah hudebních stylů, v současné době má v oblibě elektroniku. Studuje management a ekonomii na vysoké škole v Brně, čtvrtým rokem pořádá hudební festival 3necké KiloWatty.
Albert Černý
Narodil se v roce 1989 v Třinci. Odmalička ho fascinovala angličtina a kdykoliv mohl, potají poslouchal cizí rozhovory „native speakerů“. K hudbě tíhnul tak nějak instinktivně – zpíval už na základní škole, chodil do hudebky na klavír a později na bicí. Na gymnáziu mu učaroval jazz a později, hlavně díky studijním pobytům v Anglii, britská hudební scéna. Studuje na Univerzitě Palackého v Olomouci tlumočení a překlad z angličtiny a vzrušuje ho jízda autem po Praze.